Ve středu 12. prosince jsme se dozvěděli radostnou novinku, kterou všichni naši členové očekávali již každou chvilkou. Našemu veliteli Petru Dolanskému se v tento den v odpoledních hodinách narodila holčička Klárka. S váhou 3,36 kg a výškou 47 cm to není žádné tintítko, ale aby unesla např. takovou hadici „B – 75 mm“, tak to ještě nějaký pátek potrvá :o) V poslední době ale toto není první „přírůstek do sboru“, nýbrž již třetí. V měsíci září se našemu starostovi Ladislavu Zichovi narodila taktéž holčička. Tato ovšem dostala jméno Adélka (již jsem o ní psal v článku o výletu na Trnavě). Malá starostka svými proporcemi 2,84 kg a 51 cm sice ihned dospělého diváka, zvláště mužského pohlaví, zvyklého na 90–60–90 nezaujme, ale vzápětí na sebe strhne veškerou pozornost díky svému krásně vysokému altu :o). Další v pořadí byl na konci října potomek našeho člena Josefa Ševčíka, který dostal jméno Šimon. Jeho proporce mi v době psaní tohoto článku nejsou známy, ale jestliže bude po svém otci, tak to bude pěkný řízek. :o) V nadcházejících měsících očekáváme ještě jednu malou posilu našeho sboru, takže o další generaci hasičů se snažíme, seč nám síly stačí! Ze všech těchto tří, snad budoucích hasičů :o), máme radost a všem zúčastněným gratulujeme a přejeme pevné zdraví, hodně trpělivosti a pevné nervy ;-) ! ! !
V pátek 23. listopadu se uskutečnila výroční valná hromada našeho sboru. Již tradičně se konala v jídelně místního ZD. Začátek byl stanoven na 18:00, což ne všichni dodrželi. Začátku ještě předcházela příprava samotného místa této slávy, což obnášelo svést všechen potřebný proviant z různých míst Želechovic. Všechny nejdříve přivítal náš starosta sboru a hned po jeho slovech přišla na řadu výroční zpráva našeho jednatele Miroslava Tišera. Tato byla velmi obsáhlá, za což jsme také později dostali od přítomných hostů pochvalu. Poté následovala zpráva našeho hospodáře Radka Šarmana a pozdrav od primátorky města Zlína PhDr. Ireny Ondrové ústy přítomného Josefa Jakuby (technik požární ochrany magistrátu města Zlína), který pak přednesl své poznámky a připomínky k činnosti našeho sboru. Následovaly zprávy a zdravice ostatních hostů z okolních SDH a poté začala diskuze, kde se řešily problémy sboru a různé připomínky k činnosti. Dalším bodem programu bylo hlasování o naplánovaných činnostech na rok 2008. Toto bylo jednohlasně schváleno. Následoval konec oficialit a již se podávalo občerstvení ve formě jak pevné tak i kapalné :o) Volná zábava trvala až do pozdních nočních hodin a každý se vyřádil podle svého gusta, samozřejmě v rámci dobrých mravů. V sobotu se odvezly naše věci zpět tam, kam patřily a v jídelně ZD po nás nezbyla ani památka. Touto schůzí jsme formálně zakončili celý uplynulý rok a tak třikrát hurá roku 2008 HURÁ ! HURÁ ! HURÁ ! (foto)
V sobotu 20. října se v naší obci uskutečnily hody. Již druhým rokem se snažíme tuto tradici v naší obci oživit a myslím, že s dobrým výsledkem. Letos nám sice počasí nepřálo, ale i tak jsme naši povinnost splnili. Sraz byl ráno v 7 u naší zbrojnice a v 8 jsme i s našim beranem (ve skutečnosti ovečkou) vyrazili vstříc želechovickým ulicím. Náš sbor byl rozdělen na dvě grupy. Jedna chodila s ovečkou a druhá měla za úkol nachystat věci na večerní zábavu a o celou zábavu se postarat. Tento rok jsme měli tu samou ovečku jako minulý rok, takže již věděla, co jí čeká a nemine, ale očividně jí to nevadilo. Ulice jsme systematicky procházeli tak, abychom se nachodili co nejméně. Na rozdíl od minulého roku se nám ale rozrostla kapela. Minule hrál „jen“ náš člen na harmoniku a letos přibyli další tři virtuózové (trubka, trubka, bubínek), které náš hudebník zná. Zároveň s hraním a pochodováním těmi našimi Želechovicemi jsme do každého domu dávali letáček s oznámením a veškerým infem o tom, že večer pořádáme hodovou zábavu na místní Sokolovně. Skoro v každém baráku nám nabízeli nějakou tu štamprli (většinou domácí slivovičku) a tu jsme samozřejmě odmítnout nemohli (až v pozdějších hodinách byl s pitím problém, protože jsme již všichni „přetékali“). Někde jsme dostali i něco k snědku, což naši radost ještě znásobilo. Zaráz jsme také vybírali příspěvky na náš sbor. Kolem půl jedné odpoledne jsme si udělali přestávku na oběd v místní proslulé Hospodě u Březíků. Guláš byl sice trošku pikantnější, ale po zapití dobrým pivkem to hnedka bylo lepší. Náš pochod jsme zakončili asi kolem šesté a někdo šel ještě před zábavou domů a někdo šel rovnou trošku pomoct s chystáním naší druhé grupě. Sobotní hody se bezesporu nejvíce líbili těm nejmenším z nás - dětem a také starší generaci, která zavzpomínala na svá mladší léta. Večerní zábavu navštívilo cca 110 platících lidí a celá akce proběhla hladce. Tento rok se hody povedly a mi děkujeme všem, co přišli na zábavu nebo nám přispěli nějakou tu korunou na náš sbor a hlavně těm, kteří nám otevřeli své dveře a my jsme jim tak mohli zahrát. DĚKUJEME :o) (foto)
Pátek 7. – neděle 9. září. Tento víkend jsme se rozhodli užít si v rekreačním středisku na Trnavě, jelikož místo jako toto, umístěné hodně
daleko od civilizace, je jako stvořené pro zábavu všeho druhu. Na tuto akci jsme nevyrazili ovšem všichni hasiči, nýbrž a jen my „mladší“. Sraz
jsme měli v 17:00 na Střelnici, kde jsme měli vzít nějaké věci (bečku, chlaďák, kompresor a další nezbytnosti pro hladký průběh víkendu) a jet na
určené místo. Ovšem při nakládání jsme zjistili, že se nám všechno naráz nepovede odvézt ani kdybychom se rozkrájeli a tak jsme se domluvili,
že to někdo otočí a vezme zbytek. S tímto vědomím jsme odjížděli nažhavení na „ekšn“ na Trnavě. Po příjezdu, ubytování a rozdělení do komor
(pokojů) se dva z nás vydali zpět na Střelnici a sebrali zbytek věci. Po příjezdu jsme šli nachystat občerstvovací místečko a po úspěšném
naražení jsme začali s „čepingem“. Večer přijel náš starosta sboru a přivezl s sebou nějaké naturálie v tekutém stavu, aby tak s námi oslavil
příchod jeho dcerky na svět, která se den předtím narodila. Radovali jsme se s ním a párkrát připili na její zdraví tak, že ta malá bude žít bez
nemocí snad do 200 roků :D Mezi tím přijely další dvě osoby, které kvůli jiné oslavě přijeli později a tak se náš počet ustálil na čísle 10.
Sobota začínala díky pátku později, takže dopoledne se toho moc nestihlo a tak se jenom chvilku kecalo a pak se šlo na oběd do hlavní budovy.
Po obědě jsme si domluvili, že půjdeme v 17:00 na 2 hodinky do bazénu a do sauny, umístěné ve sklepení této budovy. Mezitím jsme ještě hráli
nohejbal, který všechny očividně bavil a nebyl ani v našem provedení moc špatný. Dokonce i nějaké fintičky se občas podařily :o) Po pozdějším
příchodu z bazénu se zase začalo s „čepingem“ a oslavováním starostovi malé Adélky (tentokráte již bez starosty). Večerní juchání skončilo kdoví
kdy a neděle se již nesla ve znamení nohejbalu, oběda a balení. Při balení jsme zjistili zajímavou věc, a to takovou, že všem připadalo, že máme
víc věcí, než jsme si přivezli. Naštěstí se toto nepotvrdilo a tak jsme se žádnými zloději naštěstí nestali. Nakonec jsme udělali hromadnou fotku a
naše grupa se ve třech přistavených superkárách vydala směr domov. Myslím, že za všechny mohu říci (napsat), že se tento víkend i přes nepřiliš
příznivé počasí velice podařil :o) (foto)
V sobotu 1. září se na naší Střelnici uskutečnila zakončená sezóny 2007. Všichni se začali scházet již dopoledne, aby se všechno stihlo, jak mělo. Ovšem ne všichni byli přítomni od začátku. Někteří z nás (většinou ti mladší) jeli ten den na soutěž do Neubuze a tak přijeli později. Celá tato akce byla spojená s grilováním selete a tak se všem samozřejmě již od počátku sbíhaly sliny. Do rány padlo i nějaké to pivko či něco silnějšího a nálada se pomalu začala rozjíždět. V průběhu pozdního odpoledne a večera až noci jsme hráli fotbalo–rugby a po nějaké době již skoro nikdo nemohl chodit. Mezitím se prasátko dodělalo a už se ořezávalo. Vyskytla se zajímavá nepřímá úměra. Jak hodin přibývalo, tak maso ubývalo, což jak se zdálo, nebylo zrovna nejlepší. I po snědení celého selete jsme se dobře bavili dlouho do noci. Kdo odcházel poslední, nikdo neví :o) (foto)
V pátek 24. srpna v souvislosti s konáním Barum Rally Zlín 2007 se někteří naši členové (Gahura Tomáš, Gahura Michal, Hamšík Daniel, Hlahůlek Stanislav, Hrazdira Petr, Sedláček Radim, Zicha Ladislav) zúčastnili noční městské erzety jako pořadatelé. Tomuto ještě předcházelo školení v Kašavě, které se konalo 14. srpna. Ve Zlíně jsme měli být v 17:30 a jeli jsme našim zásahovým vozidlem (plnili jsme ještě některé bariéry vodou). Již od počátku byl všude zmatek a klasické zpoždění. Byli jsme rozmístěni okolo hlavní cesty vedoucí z Jižních Svahů od odbočky k benzínce OMV směrem ke sjezdu k obchodnímu centru Čepkov. Myslím, že jsme trošku zvedli reputaci našeho sboru a zároveň jsme získali cenné zkušenosti, jak taková rally probíhá nejen ze strany diváků, ale i ze strany pořadatelů. Našli se i diváci, kteří absolutně nerespektovali žádného našeho pokynu, a takovým bych dal doživotní zákaz vstupu na jakoukoliv podobnou akci, ale naštěstí jich bylo minimum a tak děkujeme všem, co se chovali ukázněně :o) Za nás musím říct, že odpovědnost, kterou pořadatelé mají, není zrovna malá, jelikož uhlídat davy lidí za hrazením je celkem námaha a tak na příští takové akci v roli diváků se budeme chovat všichni ukázněně a podle pokynů pořadatelů.
V pondělí 20. srpna jsme na naší hasičské schůzi zvolili nového velitele sboru. Výběr následovalo hlasování a nakonec se jím stal Petr Dolanský a to jednohlasně. Přejeme mu hodně zdaru a hlavně pevné nervy :o)
Na konci července jsme jeli na výlet na chatu Miloňov ve Velkých Karlovicích. Každý rok se dohodneme, kam pojedeme o prázdninách a letos čest nás přivítat padla na jíž zmíněnou chatu. Tento rok byla domluva dost chaotická, ale nakonec díky Bohu za to, jak to dopadlo. Někteří z nás jeli již ve středu, další ve čtvrtek a jedno auto plné hasičů přijelo v pátek. Program celého pobytu byl poměrně bohatý. Přes hraní fotbalu, nohejbalu, kulečníku přes výlety např. na Soláň či do Rožnova pod Radhoštěm až po každodenní večerní grilování a následné sezení u večerního táboráku a probírání všech věcí, na které si kdo vzpomněl, hlavně ty hasičské samozřejmě. Největší „akce“ byla asi v pátek po příjezdu posledního auta. Hned po ubytování jsme vzali fotbalový míč a šli hrát fotbal. Jenže fotbal v našem pojetí byl skoro jako rugby a tak byl skoro pořád minimálně jeden člověk na zemi. Po dlouhém hraní jsme byli rádi, že jsme to všichni vůbec přežili. Kdo vyhrál se už asi nikdo nikdy nedozví :o) Další náročný den byla sobota, kdy jsme si jen tak odskočili z výletu a jeli autem na hasičskou soutěž Grand Prix 8. okrsku do Ostraty u Zlína. Vyjeli jsme okolo druhé odpoledne a vrátili jsme se chvilku po osmé večer. Zbytek pobytu probíhal již v poklidu a nakonec jsme ještě v neděli kolem druhé odpoledneudělali společné foto. Poté se již všichni sebrali, naskákali do aut a už se jelo směr domov. Někteří se ještě stavili na oběd v restauraci ve Velkých Karlovicích. Všichni byli s výletem spokojení a už se všichni těšíme na další společný „zájezd“. Foto zatím není k dispozici. (foto)
V neděli 8. července se 6 členů našeho sboru (Gahura Michal, Gahura Tomáš, Hamšík Daniel, Hrazdira Petr, Kűhr Zdeněk a Směšný Michal) zúčastnilo Mistrovství ČR hry Plamen a dorostu SH ČMS jako technická podpora. Toto mistrovství se konalo ve Zlíně a to po 10 letech. Podívaná to byla fantastická a za všechny musím říci, že ostudu jsme našemu sboru rozhodně neudělali. Dokonce jsme byli odměněni za naši práci potleskem a fanděním všech přítomných na tribuně :o)
Časový harmonogramV neděli 1. července, v den, kdy v naší obci probíhalo pouťové šílenství, se konalo námětové cvičení spojené s ukázkou dálkové dopravy vody na trase pošta – Posezení na Střelnici (mapka trasy). Přesně ve 14:00 zahoukaly místní poplachové sirény a připravené sbory postupně přijížděly a řadily se na trase za sebou podle příjezdu. K vedení vody se využívalo hadic „B“ – 75 mm, k jejímu hnaní pak buď přenosné stříkačky PS – 12 nebo cisterny, podle výbavy jednotlivých sborů (SDH Hvozdná, SDH Jaroslavice, SDH Klečůvka, SDH Lípa, SDH Lužkovice, SDH Slušovice, SDH Vizovice, SDH Želechovice n. Dř., SDH Želechovické Paseky). Na konci vedení se hasil zapálený „domeček“ z palet. Bohužel muži už jen dohašovali, neboť než došla voda od pošty, stihli jej mladí hasiči ze Želechovic uhasit :o) (sáli vodu z okolo protékajícího potoka). Letošní ukázka měla více přihlížejících než minulý rok a tak doufáme, že se tento vzrůstající trend jen tak nezastaví :o) Čas, který uplynul, než se dostala voda až k ohni byl o cca 3 minuty delší než minulý rok, ale i tak 15 minut není moc. Děkujeme všem přihlížejícím, že přišli tuto hasičskou ukázku shlédnout a doufáme, že se jim líbila. Děkujeme také všem sborům, které se námětového cvičení zúčastnily. DĚKUJEME ;o) (foto)
V sobotu 23. června se náš bratr Petr Dolanský ženil a tak jsme mu tu svatbu trošku zpestřili :o) Vymýšleli jsme, co provedeme a nakonec nás napadlo trošku se převléknout. Mezi převlečenými byly 2 jeptišky, 2 batolata (neoholené), 2 lehké děvy (ve skutečnosti opačného pohlaví) a JEDEN řezník!!! Vyjeli jsme okolo 10:30 a po příjezdu na místo jsme asi půl hodinky čekali, než svatební kolona dorazí. Zastavili jsme je v Pohořelicích, kde bydlí nevěsta, když se jeli nechat oddat na zámek do Napajedel. Všichni se smáli až se za břicha popadali a myslím, že měli proč :D Ženich byl rád, ačkoliv byl očividně v lehkém šoku :o) Vlastně to byli skoro všichni. Myslím, že přiložená dokumentace hovoří za vše :o) (foto ze zatahování, video ze zatahování, foto ze svatby)
V pátek 1. června jsme se sešli na naší Střelnici s cílem pokácet májku. Na rozdíl od několika předchozích ročníků, kdy díky sabotérům, převážně pasekářského původu, byla májka na zemi už tak v půlce května, se letos dobrá věc podařila a my jsme mohli kácet :o) Začali jsme se scházet okolo páté hodiny odpolední a po šesté jsme začali se samotnou akcí. Káceli jsme starým dobrým způsobem pomocí sekery, v našem případě spíš sekyrečky :D Všichni hasiči, co jsme byli přítomni, jsme se střídali a tak májka za chvilku (čas potřebný k vypití asi 1 piva normálním tempem) padala rovnou k zemi. Po skvěle odvedené práci již následovala bujará oslava spojená s grilovačkou a nějakým tim pitím, která trvala dlouho do noci (rána) :o) V mezičase přijeli ještě místní cowboyové na koních a tak se i dětičky pobavily a jezdily a jezdily... :o) (foto, video)
V neděli 6. května jsme se vydali na hasičskou pouť na Provodov. Odjíždělo se ráno v 9 hodin. Po příjezdu jsme čekali cca 25 minut, než se zformuje průvod. Trasa začínala pod kopcem, na kterém stojí místní kostel, a končila u něj. Pak následovala mše, která proběhla venku za nepříliš příznivého počasí. Domů jsme vyrazili chvíli po jedné odpoledne. (foto)
V sobotu 5. května jsme se zúčastnili námětového cvičení v Lípě v rámci oslav 80. výročí založení místního sboru dobrovolných hasičů. Siréna měla zaznít v 16:30, ale z nezjištěných příčin to bylo asi o 20 minut později. Po tomto znamení jsme vyjeli. Našim úkolem bylo roztáhnout 5 hadic typu „B – 75 mm“ od místního nákupního centra Jednota k dalšímu stanovišti. Vše samozřejmě perfektně klapalo. Na konci vodního vedení hasili místní hasiči malý dřevěný domek postavený speciálně pro tuto akci. Námětovky se zúčastnily tyto sbory: Lípa, Slušovice, Želechovické Paseky, Klečůvka, Želechovice n. Dř., Lužkovice a Jaroslavice (ve směru od ohně). Po ukončení a sbalení všeho byl proveden nástup s vyhodnocením, kde bylo všem poděkováno za účast. (foto, video)
V pondělí 30. dubna jsme se sešli na naší Střelnici, abychom postavili májku. Sraz byl sice na čtyři hodiny odpoledne, ale sešli jsme se všichni až okolo páté, protože spousta lidí se zdržela v zaměstnání. Jakmile nás bylo dost, vrhli jsme se na to. Posunuli jsme májku do pozice, uvázali jsme lano a začal lítý boj :o) Jelikož nás nebylo dost, museli jsme zapřáhnout i vetřiesku, neboli starou Pragovku. S ní přijel na pomoc nehasič Madla, který mistrně zajel na kraj lesíku a s pomocí navijáku zastoupil zhruba půlku sboru. Po několika napínavých okamžicích, ke kterým přispěl jak vcelku silný vítr, tak i velká váha samotné májky (výška po zakopání 20 metrů), se nám ji podařilo vyzdvihnout do víceméně kolmé pozice. Poté nastoupila další skupina, mající za úkol májku ukotvit dříve, než nás opustí štěstí a tlak v převodovém ústrojí výše zmíněné Pragovky, která do té doby byla stále to jediné, co stálo mezi námi a zřícením... víte čeho :o) Lopat bylo méně než rukou, takže každý, kdo sypal hlínu do připravené jámy, měl dozor dalších zhruba šesti lidí, z nichž všichni mu „dobře radili“. Po zasypání a udusání jsme mohli nechat odjet „Madlu s jeho Vetřieskou“™, která naneštěstí při akčním příjezdu k lesíku přišla o jedno tykadlo, odjet do bezpečí a připevnit na kmen nějaké ty rýny, nikoliv ovšem ozdobného, ale protentokrát ochranného účelu. Prosím, připomeňte členům sboru, že kácení musíme začít okolo čtvrté ráno, protože hřebíků a vrutů jsme použili opravdu v množství větším, než malém :o) Nakonec, po dobře odvedené práci jsme si dali každý zasloužené jedno pivo... a pro jistotu jsme to ještě pojistili několika dalšími. Člověk přeci nikdy neví :D (foto)
V sobotu 28. dubna jsme navštívili XIV. celonárodní hasičskou pouť na Svatém Hostýně. Jeli jsme autobusem, který vyjížděl z 11 km vzdáleného Provodova. Zájezdu se neúčastnili jen provodovští hasiči a my, ale i další „nehasiči“. Odjezd ze Želechovic byl stanoven na 8:05. Autobus byl plný a pár lidí ještě stálo. Po asi hodinové cestě, kdy jsme potkali spousty jiných autobusu směřujících na Hostýn, jsme dorazili na místo. Jelikož náš sbor nevlastní prapor, v průvodu jsme nešli. Ale i tak se bylo na co dívat. Zástup hasičů s originálními prapory byl úchvatný. Poté se šlo na mši svatou. Po jejím skončení jsme již jeli domů, unavení ale spokojení. (foto). Zpráva HZS Zlínského kraje zde.
V sobotu 10. března jsme se zúčastnili školení a zkoušek na Želechovických Pasekách. Toto se sestávalo ze tří věcí: školení radiostanic (15:00), zkouška „Hasič III. stupně“ (16:00) a zkouška „strojník“ (17:30). Kromě nás byli dále přítomni bratři z Klečůvky, Lípy, Jaroslavic a Želechovických Pasek. Školení radiostanic se za nás zúčatnili Čechmánek Tomáš, Dolanský Petr, Gahura Michal, Hamšík Daniel, Hrazdira Petr, Kűhr Zdeněk, Slezák Zdeněk, Šarman Radek, Tišer Miroslav, Zicha Ladislav a Žitný Vladislav. Zkoušku „Hasič III. stupně“ dělali Dolanský Petr, Šarman Radek, Tišer Miroslav a Zicha Ladislav. Druhou zkoušku „strojník“ vykonali Dolanský Petr a Zicha Ladislav. Na obě zkoušky se psaly zkouškové testy. Naši borci byli naučení a tak vše probíhalo, jak mělo. Některé otázky sice byly těžší, ale i přesto všichni naši absolvovali obě zkoušky úspěšně. Po ukončení se podávalo menší občerstvení a cca v 19:00 jsme odjížděli s dobrým pocitem, že se zase někteří z nás naučili nové věci a doplnili jsme sbor o další vyškolené členy. Foto není k dispozici.
Pomalu už se stává tradicí, že každým rokem (již potřetí) jezdíme lyžovat na Kasárna, které leží v pohoří Javorníků na hranicích se Slovenskem. Tento rok nás jelo dokonce 43 ! ! ! Zaplnili jsme 70% míst v chatě Bačkárka, kde jsme byli ubytovaní. Vyjíždělo se v pátek 9. 2. Dle možností někteří dopoledne a ostatní odpoledne. Jelo tolik lidí, že byl problém všechny dopravit na místo. Nakonec jsme se ale do těch osobáků namačkali a šťastně dojeli :) Asi 8 lidí přijelo až v sobotu. V pátek jsme se ubytovali a začala družba s místními horaly :) Tento den se nelyžovalo, takže družba trvala dlouho do noci. Ale stálo to za to :) V sobotu lyžovali, jezdili na prkně, sáňkovali nebo bobovali skoro všichni. Po obědě byl ale poškozen jedním lyžařem (ne z našich řad) jeden ze dvou vleků a tak na jednom funkčním byl velký nával, načež to skoro všichni vzdali a šli prodat své permanentky novým přijíždějícím. Večer se zase posedělo, ale již méně, jelikož většina v neděli „řídila své životy“ zpět domů. Nedělní dopoledne už se jen relaxovalo po náročném víkendu a odpoledne jsme vyrazili směr domov. Myslím, že všichni byli s výletem spokojeni a byli rádi, že jeli. Dětí se ani ptát nemusíme :) (foto)
Jako každý rok, tak i letos jsme uspořádali zabijačku. Probíhala od pátku 5. ledna do neděle 7. ledna. Tento rok jsme ale změnili lokalitu. Místo klasické myslivecké chaty v Lužkovicích jsme se přestěhovali do naší zbrojnice. Důvodem byly neshody s tamějšími myslivci. Nakonec se ale ukázalo, že i pro tuto událost je zbrojnice vhodným místem. V pátek se nejdříve muselo vše připravit. Odvezli jsme cisternu s vozíkem a dovezli všechno vybavení, které je na zabijačce potřeba. Zhruba kolem 10té večer již bylo na příjezd vepříka vše nachystáno. V sobotu se začínalo v 6 ráno. Kolem sedmé už u vrat stál čuník. Po rychlém zákroku řezníka (člen našeho sboru) a pomoci ostatních už vepřík (spíš vepř, měl 180 kg živé váhy) nedýchal a tím začala celá procedura výroby jitrnic, jelit, tlačenky, pečeného masa atd. Všichni dali ruku k dílu a celý den se všichni skvěle bavili. O jídlo a pití nebylo nouze. Po krušné sobotě se na nedělní úklid nevstávalo moc příjemně, ale co se dá dělat. Kolem poledne bylo již skoro všechno „v cajku“ a my už se jenom těšíme na další naši společnou akci. (foto)