články 2009




     Ve čtvrtek 31. prosince se konal již druhým rokem silvestrovský výšlap. Sraz jsme měli na 10–10:30 na Střelnici, abychom počkali na některé opozdilce. Sešlo se nás celkem dost, i když nás mělo být původně víc.

     Trasa byla naplánovaná na vyhlídku a zadem přes Lípu nazpět do zbrojnice, kde někteří členové chystali něco k snědku. Po cestě jsme měli i nějaké malé zastávky, abychom vůbec tu cestu vydrželi, ale jelikož bylo celkem teplo, tak to ani moc potřeba nebylo.

     Do zbrojnice jsme došli po skupinkách a než došli poslední, tak to celkem trvalo. Potom jsme pojedli, popili a pak již šel každý oslavovat silvestra. (foto)




     V pátek 18. prosince se dva naši zástupci (Čechmánek, Hrazdira) zúčastnili výroční valné hromady SDH Klečůvka. Přítomen byl i bratr Žitný, ale ten jako velitel našeho okrsku. Začátek něco po šesté odstartovalo přivítání a pozdravení všech přítomných, načež následovala zpráva o činnosti. Na základě této bylo všem jasné, že činnost místních hasičů je velice obsáhlá, hlavně co se týče kulturních a společenských akcí. Od masopustu, přes hody, různé akce s organizací Sluníčko až po několik výletů a zájezdů. Po soutěžní stránce to bylo horší, alespoň co se týče umístění v naší GP, ale to se jistě zlepší, díky novému složení týmu do další sezóny.

     Následovala velice detailní zpráva hospodáře sboru, který měl rozepsánu opravdu každou položku příjmů a hlavně výdajů. Dále vystoupili: za město pan Jakuba, za OSH paní Ordeltová, pan Ordelt jako starosta okrsku a bratr Žitný jako velitel okrsku. Každý toho měl na srdci dost, takže vypisovat vše není možné. Snad nejdůležitější věc byla ta, že v dohledné době se budou dělat Hasič III. stupně a II. stupně a Strojník.

     Poté vystoupili hosté se zdravicemi od svých sborů a v diskuzi se pak rozebírala hlavně otázka zájezdů na Klečůvce.

     Po oficiálním ukončení schůze byl na pořadu dne guláš, který byl opravdu velice chutný. Pak jsme již jen dopili, rozloučili se a hurá domů. (foto sdh klečůvka)




     V sobotu 12. prosince se naši mladí hasiči vydali na vánoční hasičský fotbalový turnaj do Trnavy. Byl to již jejich druhý ročník a samozřejmě chtěli vylepšit své umístění z loňska, kdy skončili na třetí pozici ze čtyř týmů v kategorii mladší žáci.

     Tento rok si nemuseli nikoho půjčovat a ještě měli jednoho na střídání a početní stav byl tak v pořádku. Družstev se tento rok sjelo o dost více než loni a tak byla upravena i hrací doba, kdy se hrálo 2 x 4 minuty s výměnou stran.

     Naši borci (včetně jedné borkyně) postupovali turnajem jako nůž máslem a nezastavila je ani pomyslná zeď. Výkon byl opravdu vynikající a nakonec jsme v turnaji v kategorii mladších žáků zvítězili se skóre 26:0, což je opravdu super výsledek. Navíc jsme ještě získali cenu pro nejlepšího střelce (Vašek Tichý – 18 branek) a nejlepšího brankáře (Ondra Malaník – vychytaná nula), takže jsme vybrali opravdu co šlo.

     Během vyhodnocování pořadí se uskutečnil exhibiční zápas vedoucích družstev. Hrálo se v tom, co měl člověk na sobě, což byly vesměs rifle a tak to nebyla žádná sranda. Po 2 x 10 minutách hraní byli všichni tak zmordovaní, až to pěkné nebylo, ale všichni byli odměněni potleskem přihlížejících, což všem alespoň trochu zmírnilo psychické utrpení.

     Celkem se v naší kategorii zúčastnilo 7 týmů a tak je vítězství o to cennější. Jako výhru děti dostaly CD přehrávač a spoustu dalších drobností. V kategorii starších žáků bylo 5 družstev a vyhrál tým Všeminy. Po organizační stránce byl turnaj zvládnut opravdu dobře. (foto)




     V pátek 11. prosince se v naší obci poprvé uskutečnilo rozsvěcování vánočního stromku. Start akce byl na 17:00, čemuž předcházelo velké chystání v podobě stánků s občerstvením, místem pro živou hudbu, osvětlením atd. Oba dva sbory hasičů, my a Pasekáři, se taktéž účastnily pořadatelství. Jak jinak, když je to pro dobrou věc a hlavně pro lidi z naší obce. Pro všechny byl přichystán čaj, svařák, punč, koláče, zákusky a také grilovaná klobása. Po rozsvícení následoval ještě menší ohňostroj a celá sešlost končila okolo sedmé hodiny večerní, kdy už opravdu byla zima. Za celou dobu se přišlo na strom podívat velmi mnoho lidí, přičemž s tak velkou účastí nepočítal snad nikdo. Ale to je jenom dobře. (foto, foto obce)




     Ve středu 2. prosince jsme jako každou středu měli sportovní večer. Zhruba měsíc chodíváme hrát fotbal do tělocvičny místní základní školy. Dalo by se říci, takové mimosezónní zlepšování fyzičky. Ovšem na naší výroční schůzi slovo dalo slovo a s klukama z Lípy jsme se domluvili, že bychom mohli proti sobě dát match. To se zařídilo a tak jsme v tento den mohli konečně poměřit síly s jiným týmem.

     Ze začátku byla nálada pohodová, ale v průběhu hry se bojovnost samozřejmě prohloubila. Všichni se převelice snažili, aby nebyli zahanbení a dokonce nebyla nouze ani o pěkné fintičky. Nakonec jsme sice zvítězili o branku, ale tak tak, protože kvality byly víceméně vyrovnané. Zápas se všem líbil a snad si podobnou akci ještě několikrát zopakujeme.




     V pátek 27. listopadu vyrazili bratři Kűhr, Gahura a Hamšík na výroční valnou hromadu SDH Lípa. Z našeho sboru se schůze zúčastnil i bratr Žitný, ale ten hlavně jako velitel celého našeho 8. okrsku. Schůze začala v 18.00 přivítáním a poté bylo řečeno, jak by měl vypadat program schůze. Zahájením bylo přednesení výroční zprávy, která byla opravdu velice obsáhlá. Poté proběhly volby do výboru SDH a pak se začaly řešit další záležitosti sboru jako plán na rok 2010 atd. Dalším bodem bylo vystoupení zástupců z OSH Zlín a okrsku a poté přišla na řadu večeře (výborný guláš). Po jídle se všichni rozloučili a vyrazili domů. (foto sdh lípa)




     V sobotu 21. listopadu se uskutečnila výroční valná hromada SDH Jaroslavic. Začátek byl klasicky, jako všechny tyto schůze, na 18:00. Letos se kvůli úsporným opatřením konalo toto zasedání na zdejší zbrojnici. I tak ale tyto prostory na vše nezbytné stačily. Z našeho sboru se zúčastnil pouze bratr Žitný a to spíše jako velitel našeho okrsku než za náš sbor. Přítomno bylo hodně členů místního sboru a několik hostů jak z okolních SDH tak i z města.

     Schůze byla klasického průběhu – přečtení výroční zprávy, předání ocenění, zpráva revizní a kontrolní rady atd. Je důležité zmínit, že činnost Jaroslavic jako sboru je velmi bohatá a různorodá, od účasti na soutěžích, přes zásahy až po sběr železného odpadu v obci, což znamená, že jejich existence určitě není zbytečná. Konec schůze mohl být cca v 19:00 a úplný závěr někdy nad ránem :o) (foto sdh jaroslavice)




     V pátek 20. listopadu jsme uspořádali výroční valnou hromadu našeho SDH. A kde jinde než v našem slavném (J)ZD. Začátek byl naplánován na 18:00, což se víceméně dodrželo. Úvodním slovem přivítal všechny přítomné náš starosta bratr Zicha a hned poté se jal náš jednatel bratr Tišer přečíst výroční zprávu sboru. Toto trvalo poměrně dlouho, jelikož jako již několikátý rok, byla zpráva velmi obsáhlá, a to jak díky informacím na našem webu, kde píšeme doslova každou prkotinu, tak i díky dobré práci nyní již bývalého jednatele, který tuto zprávu dlouho dával dohromady.

     Po této zprávě následovala volba funkcionářů v našem sboru. Změny dopadly tak, že novým předsedou Revizní a kontrolní rady se stal bratr Šuba a nově je jejím členem bratr Ronza. Bratr Žitný z této rady odešel úplně. Dále se změnil hlavní strojník, kde bratra Hlahůlka vystřídal bratr Směšný, a poslední změnou byla výměna jednatele sboru bratra Tišera za bratra Čechmánka. Jaký budou mít tyto změny dopad, se přesvědčíme až v budoucnu. K horšímu to snad nebude.

     Dále pak vystoupili se svým příspěvkem hosté, kteří se naší schůze zúčastnili. Mezi sebou jsme také poprvé přivítali starostu naší obce pana Špendlíka, který pronesl kratší řeč ohledně hasičů, naší obce apod.

     Poslední větším bodem byla kulturní vložka našich mladých hasičů, kteří si připravili scénku imitující TV live přenos z taneční soutěže. Součástí byla samozřejmě i ukázka těchto tanců. Předvedené scénce všichni převelice zatleskali.

     Po oficiálním ukončení schůze následovala večeře a poté již volná zábava, která se protáhla dlouho do noci. (foto)




     V pátek 13. listopadu se jako každý pátek třináctého konal na HZS Zlínského kraje den otevřených dveří. S bratrem Čechmánkem jsme si tedy řekli, že bychom se tam mohli zajet podívat, protože jsme tam už hodně dlouho nebyli. Přijeli jsme něco po desáté v domnění, že na místě nebude až na pár nadšenců nikdo. To jsme se ovšem mýlili. Po průchodu vrátnicí jsme vstoupili do garáží, kde bylo cca 40 lidí a tato situace se v průběhu naší návštěvy skoro neměnila. To je důkaz, že akce tohoto typu určitě nejsou na škodu.

     Hned u vchodu byly tabule s jednotlivými směnami. Ze začátku garáže byly informační tabule a obrázky týkající se převážně požárů, povodní a ochrany obyvatelstva. Po důkladném obhlédnutí techniky uvnitř a také potěžkání dýchacího přístroje, jsme se šli podívat také ven. Tam nás hned překvapilo rozčapené Volvo se svou cca 50 metrovou plošinou. Těm co se na ni odváží, patří obdiv. Pak jsme ještě vzadu viděli další techniku, hřiště a věž, na které se konají soutěže v požárním sportu.

     Na cestě zpět jsme si ještě šli prohlédnout místo, kde se zasahující hasiči oblékají. Samozřejmě nechyběly dvě tyče, po kterých se sklouzává dolů. Sjet je jsme bohužel nemohli. Poté jsme se ještě podívali na vystavené poháry a jelo se nazpět domů, do obvodu našeho JPO V. (foto)




     V sobotu 7. listopadu se v Sazovicích uskutečnilo každoroční setkání představitelů sborů okresu Zlín. Za nás tam jel náš starosta bratr Zicha. Schůze probíhala v čase 9 – 13 hodin a asi nejpodstatnější věcí bylo zvýšení členského příspěvku v OSH ze 70 na 100 kč pro hasiče nad 18 let a ze 40 na 50 kč pro hasiče do 18 let. Podrobnější info a fotky zde.




     V sobotu 31. října od 8 hodin ráno se konalo ve Vizovicích v prostorách místní zbrojnice Instrukčně metodické zaměstnání velitelů jednotek SDH obcí. Jelikož se ho velitel našeho sboru bratr Dolanský nemohl kvůli zaměstnání zúčastnit, byl jsem na místo vyslán já, Petr Hrazdira. Nutno podotknout, že jsem absolvoval zkoušky velitele družstva, takže to vlastně moc nevadilo.

     Na základě informací, které nám byly předneseny si ale myslím, že tohoto zaměstnání by se měli účastnit všichni, u nichž je velká pravděpodobnost, že by mohli na místě události dělat velitele zásahu (velitelé jednotek, velitelé družstev), protože věci, které nám byly sděleny se točily pořád okolo velitele zásahu a nejednalo se vůbec o nic jednoduchého.

     Celé školení vedli dva zaměstnanci HZS Zlínského kraje, zejména Ing. Jiří Moskva. Program byl následovný:

     1. Organizační záležitosti
     2. Nové metodické předpisy – Metodický pokyn pro zřízení JSDHO
                                              – Řád výkonu služby v jednotkách PO
     3. Dokumentace, kterou vede velitel jednotky
     4. Zpráva o zásahu – zpracování, adresa pro zasílání na KOPIS el. formou
     5. Způsob organizace prověřovacích a taktických cvičení
     6. Řízení zásahu
     7. Sběr dat o jednotce SDH obce (seznam členů a techniky)
     8. Různé

     Jak jsem již uvedl, školení se týkalo zejména zásahů a práv a povinností velitele zásahu. Dozvěděli jsme se, že nyní probíhá kontrola dokumentů v JPO V, informace ohledně OPIS HZS Zlínského kraje, jak a do kdy vyplňovat zprávu o zásahu, dále jsme se například dozvěděli, že dle nového právního předpisu je zrušeno označení námětové cvičení a nyní je užíváno buď prověřovací nebo taktické cvičení. Jako poslední bod bych vyzdvihl informace ohledně řízení zásahu.

     Všechny informace byly dle mě velmi důležité a hlavně pro mladší hasiče jsou to věci celkem neznámé, takže osvěta a školení je v této oblasti určitě na místě.




     V sobotu 17. října se v naší obci uskutečnily hody. Pravda, nebyly to sice ty pravé moravské, které všichni známe především z televize, ale snažíme se, co se dá. Čím vyšší bude zájem lidu, tím větší to bude akce. Sraz byl v 8 ráno a po příjezdu kapely a berana jsme ještě chvilku poseděli a zahřívali se čajem nebo zabijačkovou polévkou, protože venku … prostě pršelo. Kolem půl 9 jsme vyšli. Pršelo ještě stále, někdy míň, někdy víc. Letos jsme zvolili jinou trasu, abychom navečer nedošli k tomu samému domu jako minulý rok. Děkujeme všem, kteří nám otevřeli a přispěli nějakou tou korunou. Počasí bylo stejné až do oběda, kdy jsme se šli občerstvit na Sokolovnu, kde již další družstvo chystalo prostor na večerní zábavu.

     Po obědě jsme zase vyšli a dokonce nepršelo, aspoň na chvíli tedy. Další a další hodiny chůze následovaly a konec nastal až kolem půl 6 večer. Letos jsme to zvládli ještě rychleji než minule. Trénink je poznat. Mezitím co jsme my končili, tak na Sokolovně již vrcholily přípravy na hodovou. Od 8 začali chodit lidé a letos bylo přítomno větší množství občanů než loni a to je určitě dobře. Možná, že důvodem byly zabijačkové pokrmy, možná že bohatá tombola, ale ve výsledku je to vlastně jedno. Na zábavě se všichni očividně bavili a to je to nejdůležitější. Třeba vás bude příští ročník ještě více. Každopádně všichni, kdo se chtějí bavit, jsou vítáni. (videa – tj sokol želechovice nad dřevnicí)




     V neděli 11. října proběhla na naší zbrojnici od 9 hodin ráno okrsková schůze sborů. Řešilo se na ní několik věcí, mezi nimiž byly zejména termíny výročních valných hromad, dále se řešily věci okolo voleb do výkonných výborů včetně toho okrskového. Na pořadu dne byly také informace ohledně nových překážek na okrskovou soutěž a několik dalších záležitostí k jednání. Kolem 11. hodiny jsme schůzi ukončili.




     V sobotu 10. října jsme uspořádali hasičský bowling. Akce se konala ve Zlíně ve Sportaréně U Jeleňa od 8 hodin večer. Prostředí je tam pěkné a nic tedy nebránilo ve stmelování našeho sboru, ani partnerky (partneři) O:-) Hrálo se na dvou drahách v 19 lidech, což se zprvu zdálo moc, ale nakonec to vycházelo pěkně i tak. Všichni se snažili, seč mohli a někdo se přes stovku i dostal, ale moc lidí to nebylo. Výjimkou byl ovšem náš velitel, který tento sport hraje na profesionální úrovni a tak všem zdárně utíkal. Na druhou stranu jsme se měli alespoň od koho učit. I přes všechny potíže to ale všechny očividně bavilo.

     Po bowlingu už následovala volná zábava, přičemž jsme ji trávili v předem zamluvených boxech hned vedle tanečního parketu. I ten jsme během večera využívali. Tančilo se a zpívalo do pozdních nočních hodin. Suma sumárum mám za to, že se tento večer velmi povedl. (foto)




     O víkendu 25. – 27. září vyjeli jako každý rok naši mladí hasiči na víkendový pobyt. Tentokráte bylo cílem rekreační středisko Trnava. Sraz byl naplánovaný na pátek na 16:00. Kolem čtvrt na pět se vyrazilo směr Trnava. Po příjezdu jsme se šli ubytovat, rozdělit si pokoje, vybalit se atd. Večer, po všech těchto nezbytnostech, jsme si šli opékat kabanos nebo špekáčky (kdo co měl). Po opékání jsme ještě chvíli poseděli u ohně a povídali si.

     Druhý den ráno jsme brzy vstávali, protože jsme měli už na osm snídani. Po ní jsme byli domluvení, že budeme střílet ze vzduchovky, protože jsme potřebovali potrénovat na jarní kolo hry Plamen. Byli jsme rozděleni na dvě skupiny, kdy jedna střílela a druhá hrála fotbal a tyto se pak vystřídaly. Zrovna ten samý víkend byly na Trnavě i mažoretky, které měly asi taky soustředění, a při této příležitosti se některé naše děti s nimi skamarádily. Odpoledne jsme se na ně chvíli dívali jak cvičí a je pravdou, že jim to šlo dobře.

     V neděli už byl v plánu odjezd, takže jsme po snídani začali uklízet pokoje a celou chatu. Po obědě, kolem jedné, jsme už vyráželi domů. Dětem se očividně výlet líbil a už se určitě těší na další. (foto)




     V pátek 25. září se bratr Kűhr vydal na dvoudenní kvalifikační školení vedoucích mládeže, které se konalo na Ploštině od 17 hodin. První den byl věnován poohlédnutí za uplynulou sezónou, po kterém následovala večeře. Poté začalo školení ohledně disciplín hry Plamen, které pokračovalo i druhý den ráno.

     Po ukončení této části školení následovala další část a to školení v různých oborech nutných při výkonu funkce vedoucího mládeže (psychologie, pedagogika, dotace, atd.). Celé školení bylo zakončeno kvalifikačním testem, ve kterém všichni prospěli. Po ukončení školení zhruba ve 13:30 se všichni rozloučili a vyjeli k domovům.




     V sobotu 5. září jsme uspořádali na naší Střelnici ukončenou letošní sezóny. Přípravy byly veliké a samozřejmostí byla předchozí schůze, na které se vše projednalo a prodiskutovalo. Šlo hlavně o základní nákup surovin, dohodnutí data a hodiny akce apod. Oficiální start byl stanoven na 16:00, přičemž několik členů již určitý čas před ním bylo na místě a vše chystalo.

     Hasiči začali přicházet i se svými rodinami či partnery a Střelnice se pomalu zaplňovala. Počasí bylo slunečné, což nám hrálo do karet. Kuřata na rožeň a flákotu na gril, tak znělo hlavní heslo dne. Maso se dělalo, všichni se bavili, sem tam někdo prošel s panáčkem a vše bylo fajn. K poslechu a tanci jsme na místě měli nainstalovanou také výkonnou aparaturu a tak ani ti, jež jsou hudebně založeni, nebyli ochuzeni.

     S postupem času se začalo ochlazovat a účastníci zakončené rozprchávat, ale odolnější jedinci vydrželi dlouho do noci. Ukončená to byla vydařená a i fotky tomu odpovídají. Už se všichni těšíme na další sezónu. (foto)




     V neděli 28. června, tzn. v den pouti u nás v Želechovicích, se i letos konalo námětové cvičení spojené s dálkovou dopravou vody. Celá akce se koná za účelem prověření techniky, lidí a komunikace mezi nimi v případě, že by zásah tohoto charakteru bylo potřeba provést. Ruku v ruce s tímto jde také o to, přiblížit práci dobrovolných hasičů lidem. Ještě předem se ale muselo postavit něco, co bude imitovat hořící objekt. Celé akce se vůdcovským způsobem ujal bratr Kotas, který s pomocí několika dalších členů vytvořil vskutku pěkný domek.

     Námětového cvičení se celkem zúčastnilo 8 sborů, které stály v tomto pořadí: vodu u pošty sály Lužkovice (PS – 12) a dále pak následovaly Želechovice (PMS – 12), Ostrata (PS – 12), Klečůvka (cisterna), Jaroslavice (PS – 12), Lípa (cisterna), Prštné (PS – 12), Želechovické Paseky (PS – 12) a na konci zasahovaly Želechovice (cisterna). Akce vypukla přesně ve 14:00 spuštěním poplachové sirény na místní bývalé hospodě. Hned po jejím doznění vyjely jednotlivé jednotky ze svých vyčkávacích stanovišť a zaujaly své pozice. Přivést vodu od pošty až na Střelnici (cca 780 metrů) pomocí hadic „B“ – 75 mm se povedlo za 9,5 minuty od doznění sirény, což je ještě lepší čas než minulý rok. Snad ho vylepšíme i příště. Domeček hořel velmi dobře a tak uhašení několik minut zabralo. Spolu s muži ho hasili i naši žáci, kteří taktéž, na rozdíl od minulého roku, zasahovali z cisterny dvěma proudy.

     Po celé akci se konal nástup, na kterém velitel zásahu bratr Dolanský všem sborům poděkoval za účast na cvičení. Je ale také potřeba pochválit i ho za jeho výborné řízení celého cvičení, protože být velitelem zásahu je práce ze všech nejzodpovědnější. (foto)




     V sobotu 27. června naši žáci předvedli další ukázku zásahu na dalším dětském dnu, tentokráte v sousedních Lužkovicích. Ke zbrojnici přišlo 9 dětí. Mladší žáci jeli na nedaleké fotbalové hřiště naší cisternou a starší jeli lužkovickou 1203kou. Vyjelo se ve 14:30 a při příjezdu na místo jsme pustili i sirénu a zapli majáky. Naši mladí začali vyskakovat a natáhli vodní vedení po rozdělovač. Mladší i starší měli každý po jednom proudu a cílem bylo shodit kanystry z podstavců na zem. I po jejich shození se ale stříkalo dál, vesměs kolem sebe a na sebe. K tomu se přidaly i další děti a tak si každý užil své. Po celé ukázce byli zasahující hasiči odměněni potleskem. Náš zásah byl jedním z mnoha bodů programu na DD v Lužkovicích, který byl velice nabitý a velmi podařený. (foto)




      V sobotu 13. června se naši žáci zúčastnili dětského dne pod sokolovnou u nás v Želechovicích. Provedli ukázku požárního zásahu i s příjezdem a následného vyskákání ze zásahového vozidla. Ukázka byla naplánována na 17:00 a předvedlo se při ní 6 našich mladých členů. Z důvodu nepřítomnosti většiny (všech) hasičů (řidičů) v tento den, jal se řídit naši CASku bratr z Lužkovic, za což mu děkujeme.

     Po příjezdu na místo děti natáhly vodní vedení s dvěma proudy a začaly hasit fiktivní oheň v podobě dýmovnice. Přihlížejícím, zejména dětem se zásah líbil a po něm jich bylo plné auto. (foto)




      V pátek 12. června jsme vyjeli na výletopobyt do Velkých Karlovic na chatu Miloňová. Ještě když jsme se na tuto akci domlouvali, padl návrh jet na zmíněné místo na kole. Nápad se setkal jak s pozitivními reakcemi, tak i s opakem. Postupem času se vytřídilo „zrno od plev“ a zrno se tak mezi sebou shodlo, že cestu absolvuje pomocí svých vlastních koňských sil na dvou kolech. Je sice pravdou, že někteří těch horse powerů (koňských sil) měl v nohách víc (že Pepo?), ale i tak to nikomu nevadilo.

     Nakonec nás na kole vyjelo 8 kolem 13:00 od nefungujícího novinového stánku uprostřed naší obce. Počasí si s námi ale velmi pohrávalo, a tak se v pátek déšť střídal se zamračenem. To taktéž přispívalo k tomu, že na nás všichni hleděli jak na ufony a divili se, proč těch 8 bláznů jede v takovém hnusném počasí na kole. Původní zastávky na pivo jsme vyměnili za zastávky autobusové a to proto, abychom unikli všudypřítomné padající vodě. I ta co ležela, nebyla vůbec příjemná. Jelikož pouze dva z nás měli blatníky, vypadali všichni, jako bychom se stejně nikde neschovávali. I přes nečas se ale jelo svižně a kilometry pěkně ubíhaly. Jelo se jak po cestě tak zkratkami a cyklostezkami a nakonec se tachometry zastavily na čísle 56–60 km. Celková doba cesty cca 4,5 hodiny. Pěkný výkon.

     Ostatní vyjeli auty pár hodin po nás, a když jsme dojeli, už tam čekali a vítali nás. Jízda byla náročná, zvlášť v chladném a mokrém počasí a tak hned po příjezdu následovala teplá sprcha a jako opozitum studené pivo. Všichni se zabydleli a pak už se jenom odpočívalo. Udělali jsme nějakou tu flákotu na večeři (okolo 2 prasat a 20 kuřat) a poté nás déšť zahnal do chaty. Nikdo se nenechal zaskočit a tak jsme se bavili vevnitř. Ve společenské místnosti bylo několik skupin jak s kartami, tichou poštou či Aktivitami. Spát se šlo někdy v noci, těžko hádat a každého stopovat.

     V sobotu byl budíček individuální. Začalo se nějakou tou snídaní (někdo jenom zálivkou) a následoval klasický zevling. Volný čas se trávil u televize, fotbalem, nohejbalem, minigolfem či jinými hrami a někdo prostě nedělal nic a jen nasával … příjemnou atmosféru a odpočíval. Je také třeba zmínit, že následky jízdy na kole se na cyklistické osmičce také projevily. Od bolavých stehen, zad až po bolavý zadek. Na oběd šli někteří do cca 2km vzdálených Velkých Karlovic a někteří si zase ugrilovali flákotu. Až do večera si všichni nějakou zábavu našli a večer se sedělo u ohně a druhá skupina (ta mladší) seděla a bavila se v chatě. Při tom všem jsme výjimečně ugrilovali flákotu (tentokrát už vše co zbylo, takže asi 15 kg masa), což pro všechny přítomné bylo velice náročné na zpracování, rozumějte snědení. Spát se šlo zase individuálně a to někteří velice individuálně s rozbřeskem, což se na nich lehce projevilo červení v očích.

     V neděli už se toho moc nestihlo. Balení, uklízení, umývání. Tak by se vše dalo shrnout. I nazpět jsme se trochu hecli, že pojedeme na kole. Jeden jezdec odpadl, jeden, resp. jedna přibyla a jeden se vyměnil se svou drahou polovičkou. Tentokráte jsme jeli jenom do Janové u Vsetína, což představuje cca 26 km. Jelikož na rozdíl od pátku krásně svítilo, cestou jsme se zastavili na pivko a odpočinek v Halenkově. Cesta to byla nesrovnatelná s pátkem i přes vítr, který foukal. V Janové jsme naložili kola na auta, se kterými přijeli ostatní dobrodruzi a hurá domů.

     Shrnutí víkendu: FLÁKOTA, 30 dospělých, 13 dětí, FLÁKOTA, zábava, sport, FLÁKOTA :-) (foto)




     V sobotu 30. května jsme úspěšně provedli kácení májky. Akce vyšla tento rok na stejný den jako první soutěž Grand Prix našeho okrsku a tak bylo komplikované vše pokrýt lidskými silami. Nakonec jsme to zvládli a tak vše probíhalo bez komplikací. Celý den kácení máje byl spojen i s dětským dnem a uskutečnil se ve spolupráci s naší obcí, která dokonce zařídila i večerní ohňostroj. Celá akce začínala ve 4 hodiny odpoledne a až do večerních hodin byly pro děti nachystány soutěže všeho druhu, za jejichž správné vykonání dostaly děti sladkou odměnu. Celý den si taktéž děti mohly opékat špekáčky na ohni. Pro starší bylo připraveno vepřové z grilu. Po celou dobu hrál k tanci a poslechu náš DJ sboru Michal Směšný, který svou práci odvedl na jedničku.

     Zhruba v 17:40 SELČ přišla na řadu nejdůležitější část programu a to kácení májky. Tu nám sice někdo dva dny po postavení pokácel, ale my ji v den kácení postavili znova, ať se lidi mají na co dívat, když je to kácení :-) O několik prvních úderů sekerou se postaral starosta naší obce, po němž následovali hasiči našeho sboru a také přítomní zástupci sboru z Pasek. Hasiči již neměli sekeru, ale starou a rezavou ruční pilu (aby to vypadalo jako za starých časů = trvalo to déle). Po pár minutách byla májka dole a v okamžiku se na ni, resp. na její vršek slétly děti jako supi a doslova z ní orvaly všechny fáborky.

     Zábava pokračovala a ve 22:00 vypukl již zmiňovaný ohňostroj. Začal velice jednoduše, ale po pár minutách přišly na řadu ostřejší kusy rachejtlí, ze kterých se až tajil dech. Na konci následoval mohutný potlesk a všichni pokračovali v májovém veselení.

     Poslední veselníci odcházeli ze Střelnice nad ránem, což svědčí o úspěchu celé akce a to je dobře. (foto)

     Sponzoři dne: OÚ Želechovice nad Dřevnicí, paní Machulová (Denisa textil), paní Tichá – paní Rafajová (Kadeřnictví), pan Dvořák (Řeznictví), pan Nakládal (Pronak), D – A Pekařovi, pan Špendlík (Malířství), paní Šubová (Textil).




     O víkendu 29. – 31. května vyrazili naši vedoucí mládeže na druhou část školení nových vedoucích mládeže do Ústřední hasičské školy v Jánských Koupelích. Probíralo se všechno možné od psychologie, dotací až po první pomoc apod. Součástí byl i nácvik oživování na ambumenovi (resuscitační model). V neděli po snídani si všichni ještě něco zopakovali a šel se psát test. Po něm následoval oběd a pak už se jen čekalo na výsledky. Oba naši kluci to zvládli a po rozloučení se všichni rozjeli domů.




     V neděli 3. května jsme, jako už několik předešlých let, zavítali na hasičskou pouť na nedaleký Provodov. Na místo jsme přijeli 2, slovy dvěma auty ve složení 5 (pět) hasičů a 1 (jeden) civilista kolem půl 10 (desáté). Během krátké doby se celý průvod začal formovat a my jsme zaujali pozice. Jeden náš člen byl požádán, zda by nemohl hrát v kapele, která celý průvod vedla. Jelikož je zdatný ve foukání do trubky nebo co to je :D přijal tuto nabídku.

     Kolem desáté se vyšlo od parkoviště pod kopcem na Maleniskách směrem ke kostelu, který byl na tomto kopci situovaný. Letošní rok zase přibylo účastníků. Oficiálně se zúčastnilo 154 hasičů z 24 sborů a k vidění bylo 9 praporů. Než jsme vyšli kopec, byli jsme všichni slušně zadýchaní, samozřejmě fyzička je dobrá, ale v uniformách bylo strašné horko. Mše se odehrála pod širým nebem vedle kostela a trvala méně než hodinu a půl. Součástí bylo i ocenění hasičů zdejšího sboru.

     Po mši se většina lidí přesunula do hospody pod kostelem, kde se debatovalo, slavilo a zpívalo. My jsme se domů vrátili kolem třetí odpoledne. Ještě je potřeba dodat, že to bylo velice pěkné a celá akce byla dobře zorganizovaná. (foto)




     Ve čtvrtek 30. dubna jsme stavěli májku. Již zde by mohl celý článek skončit, ale pojďme na celou situaci trochu podrobněji :-) Na rozdíl od minulého roku jsme dali sraz na tři hodiny odpoledne, místo čtyř. Na stanovený čas náš přišlo jen pár, ale to vůbec nevadilo, protože ze všeho nejdříve jsme museli dotáhnout surový strom na Střelnici. To se nám také za přispění Madly s jeho drsnou V3Skou podařilo a tak kolem čtvrté byl strom na Střelnici a už se na něm pracovalo, aby se mohl co nejdříve postavit.

     Bohužel v době, kdy tento článek vzniká, je již dávno májka na zemi, protože někteří „lidé“ neznají pravidla kácení májek a den po našem lopocení ji někdo shodil. Nutno podotknout, že jsme nebyli jediní v okolí, ale to vůbec nic nemění na věci, že tyto choré mozky (pokud teda nějaké mají) celou věc s májkou nechápou a myslí si, že jsou velicí borečci. Jak pošetilá to myšlenka :D

     Ale pojďme dále v našem vyprávění. Po nazdobení a opracování májky mohla konečně v celé své parádě vystoupat do výše a tak jsme šli na věc. Většina přítomných chlapů přistoupila ke stromu, HUPS a byla nahoře. Samozřejmě tak jednoduché to nebylo. Byla to makačka, ale po několika minutách se akce zdařila a už se zajišťovalo proti spadnutí. Po celé podařené akci jsme to museli oslavit nějakou tou flákotou a pivkem. Májka krásně vlála ve větru a my jsme na sebe jako každý rok byli náležitě hrdí. Jo a ještě jsme postavili koš na basketbal a naši mladí hasiči měli trénink. (foto)




     V sobotu 25. dubna jsme již po čtvrté v naší novodobé historii navštívili hasičskou pouť na Svatém Hostýně. Jednalo se již o XVI. ročník a tak na místě klapalo vše, jak mělo. Svezli jsme se autobusem, který odjížděl z 11 km vzdáleného Provodova kolem 8:00. Cesta nám zabrala něco přes hodinu a letos jsme na rozdíl od loňska měli povolení vyjet až nahoru na parkoviště pod kostel. Tentokráte navštívilo pouť 7 našich členů.

     Po lehkém doplnění tekutin jsme se šli připravit na průvod praporů, který pokaždé stojí za to. Zhruba v 10:00 se les praporů dal do pohybu a hned za nimi hudebníci a další hasiči a hasičky. Zástup byl dlouhý jak týden před výplatou a než se vměstnal do kostela, chvíli to trvalo. Ještě předtím ale měl řeč přítomný politik Ivan Langer a poté i arcibiskup Jan Graubner. Mše trvala něco přes hodinu, a jelikož byl odjezd domluven až na 14:00, nasávali jsme ve volném čase atmosféru Hostýna a v mezičase také kupovali dárečky pro své blízké doma. Cesta zpět trvala překvapivě skoro stejně jako tam a tak jsme se kolem 15:15 dostali do Želechovic. I tento rok to byl vydařený výlet, letos podpořený perfektním slunným počasím. (foto)




     V neděli 12. dubna se konala okrsková schůze ve zbrojnici našeho sboru. Začátek byl stanoven na 9:00 a po dlouhém jednání se skončilo kolem 11:00. Z našeho 8. okrsku byli přítomni zástupci všech sborů, jmenovitě Jaroslavice, Klečůvka, Lípa, Lužkovice, Želechovické Paseky a Želechovice nad Dřevnicí. Navíc se zúčastnil i sbor Prštného, zejména kvůli pravidlům Grand Prix, která se na této schůzi projednávala. Hlavní body schůze:

   – pravidla GP (změny, nějaké vyjasňování, odsouhlasení)
   – okrsková soutěž na Klečůvce (MH - štafeta dvojic a PÚ, M a Ž štafeta 4x100 s překážkami a PÚ, start 13:00)
   – ujasnění termínů soutěží, kdo se bude účastnit GP, výběr startovného
   – oznámení termínu hasičské pouti na Svatém Hostýně
   – oznámení termínu a místa konání okresního kola hry Plamen (16. – 17. 5. Zlín)
   – probíral se stav SDH Lužkovice vs. město Zlín (přestěhování sboru do nevhodných podmínek)
   – letošní rok je volební rok okrsku, řešilo se složení výboru okrsku, zatím chybí okrskový preventista
   – 18. 4. ve 14:00 je školení rozhodčích na Březůvkách (požární sport,dospělí)




     V sobotu 4. dubna se konala druhá předsezónní brigáda na naší Střelnici. Úkol zněl jasně. Vylepšit a zvelebit naše posezení tak, aby se všem návštěvníkům u nás líbilo. A výsledek stojí rozhodně za to. Ale začněme od začátku.

     Již minulou sobotu proběhla první brigáda, kdy se dostavilo cca 7 členů, aby začali se zvyšováním boudy vedle hlavní budovy a s opravou boudy u tanečního parketu. To se také podařilo a tak jsme se nyní sešli v o hodně větším počtu (cca 18), abychom pokračovali v započatém díle. Cílem tohoto pracovního dne bylo jednak dokončit úpravy zdvižené boudy a natřít celou Střelnici včetně boudy u tanečního placu a přilehlého mostku. S chutí jsme se do toho všeho pustili. Rozdělili jsme si úkoly a už to jelo, jako na mraveništi, radost pohledět. Sem tam se dělaly přestávky, abychom nezanedbali pitný režim, ale práce šla i tak pěkně od ruky.

     Celou akci jsme ukončili kolem sedmé večer s konstatováním, že práce se skutečně povedla. Od rána od devíti se udělalo –doslova– práce jako na kostele. Na fotky z této brigády se můžete podívat zde. Na nové fotky celé Střelnice se můžete podívat zde.




     V sobotu 21. března ráno vyrazili naši dva členové (Michal Gahura a Zdeněk Kűhr) na 1. část školení vedoucích mládeže konané v Jánských Koupelích (okres Opava). Poté co dorazili na místo (cca 9:00), si vzali něco na zapisování a šli přímo na učebnu. Po uvítání bylo všem řečeno něco o Jánských koupelích, o místní hasičské škole a nějaké informace o průběhu školení. Všichni účastníci se mezi sebou seznámili a po tomto aktu již začalo samotné školení. Ve 12:30 byl oběd, po kterém se všichni šli ubytovat na pokoje a školení pokračovalo od 13:30 až do večeře v 17:30 (samozřejmě s přestávkami, zejména pro kuřáky). Po večeři se ještě asi půl hodinky školilo a poté už bylo konečně volno, ve kterém se většina z přítomných i se školitelkou přesunula do nedaleké hospůdky.

     V neděli ráno byla snídaně na 7:30 a po ní mělo začít školení. Toto se ovšem z důvodů toho, jak vypadali po ránu někteří školenci, neuskutečnilo, a tak se všichni vydali s jejich školitelkou ven na vzduch na prohlídku hasičské školy a bývalých lázní, které momentálně nejsou v provozu. Školení pokračovalo až po návratu z vycházky a to do oběda, po kterém se již všichni rozjeli ke svým domovům.

     Na školení byla probírána problematika z oborů psychologie, pedagogiky, problematika dotací, hasičských stanov atd. Pokračovat se bude na 2. části, která se bude konat na konci května na stejném místě.




     V sobotu 14. března se několik členů našeho sboru zúčastnilo pravidelné odborné přípravy jednotek požární ochrany Zlínského kraje. Jednalo se o odbornou přípravu velitelů, strojníků a členů jednotek SDH obcí a jednotek SDH podniků. Pro nás se tato příprava konala dle plánu v sobotu v hasičské zbrojnici ve Vizovicích. Na místo jsme dorazili před osmou ráno a začátek byl ve znamení prezentací pomocí PowerPointu a projektoru. Na pořadu dne byly různé hasičské záležitosti, které jsou pro hasiče velmi důležité (zákony, vyhlášky, zdravověda, bezpečnost práce, taktika atd.). Jeden náš člen úspěšně složil zkoušku na velitele jednotky, další dva na velitele družstva a další tři na strojníka. Celkem se této přípravy zúčastnilo cca 60 hasičů. Více zde.




     O víkendu 6. – 8. března jsme vyjeli na horskou chatu Bačkárka umístěnou v Javorníkách. Tentokráte nás jelo přes 40, cca půlka byli hasiči s rodinami a zbytek byli hasičští přátelé. Někteří na místo vyjeli již dopoledne, jiní až odpoledne. Všichni jsme se ale báli toho, čeho se bojí každý lyžař, a to, že nebude žádný sníh. Naše obavy se bohužel nakonec zčásti naplnily.

     Po příjezdu na místo jsme museli konstatovat, že to nebude nic extra. Bohužel několik dní před odjezdem pršelo a bylo nad nulou a tak sněhu razantně ubylo. Někde se začaly dokonce objevovat i hnědá místa. Každopádně v pátek nás čekalo ubytování, večeře a společenská zábava. Všechny tři body jsme splnili na jedničku a tak se nám to přehouplo na sobotu.      Ta začala klasicky snídaní a hned po ní se část lidí vrhla na svah. Jízda to nebyla nejlepší, ale dalo se to. Během dne jsme šli na oběd a pak zpátky lyžovat, běžkovat a ti nejmenší jen tak blbnout. Sobota uběhla jako voda a po večeři se zase hrály společenské hry (aktivity, karty, kostky, fotbálek, kulečník) a klábosilo.

     V noci ze soboty na neděli nasněžilo cca 15 cm sněhu a tak podmínky byly hnedka lepší, nehledě na to, že už nefoukalo a nebyla mlha jako den předtím. Po obědě se již všichni začali balit a poslední auta odjížděla k domovu kolem 14:00. (foto)

Rekapitulace hor: FAJNOVĚ STRÁVENÝ VÍKEND :)




     V sobotu 21. února jsme vyrazili na předem naplánovanou akci pod krycím jménem „hasičský bowling“. Jako místo konání byla vybrána Sportaréna U Jelena ve Zlíně. Každý se na utkání dopravil, jak se dalo a nakonec jsme se sešli v docela hojném počtu.

     Po rychlém zchlazení studenými nápoji se začalo hrát. Na některých bylo vidět, že bowling dlouho nehráli a na některých zase, že hrají snad „závodně“. Byla to opravdu zajímavá podívaná. Mezi jednotlivými hrami se povídalo, popíjelo a celkově tam byla pohodová atmosféra. Během večera se vyskytla jenom jedna závada. Na jedné dráze se začal zasekávat podavač kuželek a na chvíli to jednu dráhu zdrželo. Čas, o který jsme touto komplikací přišli, nám byl později nahrazen. Jakmile jsme dohráli, tak se ta špatná dráha zasekla a nepočítala skóre. Pořád jsme ale mohli házet a tak někteří ještě hráli, zatímco jiní si šli sednout do boxu nebo zaskotačit na parket, kde se pořádala diskotéka. Díky tomuto se také některým účastníkům zájezdu protáhla tato bowling akce až do pozdních ranních hodin. Poté co se všichni shodli na tom, že perfektní atmosféry večera jsou již přejedeni, se celá akce ukončila a všichni jsme vyrazili směr domov.




     V neděli 18. ledna se v restauraci U Hustých na Klečůvce uskutečnila výroční valná hromada 8. okrsku, kde se hodnotila činnost jednotlivých sborů a vedení našeho okrsku za uplynulý rok 2008. Začátek byl stanoven na 9:00 ráno a tak jsme si museli všichni trošku přivstat. Na místo jsme vyrazili jedním autem ve složení Vladislav Žitný (velitel okrsku), Ladislav Zicha (starosta sboru), Petr Hrazdira (místostarosta sboru) a Radek Šarman (hospodář sboru).

     Na místo jsme dorazili včas a dokonce jsme ještě měli časovou rezervu 8-) Postupně se všichni začali scházet a kolem 9:15 se slova ujal velitel okrsku, bratr Žitný. Ten uvítal ředitelku HZS Zlínského kraje plk. Ing. Jarmilu Čičmancovou, Ph.D., zástupce Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska Ing. Josefa Bernatíka, starostu okrsku Ladislava Ordelta, zástupkyni OSH Vlastu Ordeltovou, zasloužilé hasiče a všechny přítomné zástupce sborů 8. okrsku a seznámil nás s průběhem valné hromady.

     Po jeho úvodních slovech přišla na řadu zpráva pokladníka, který nás seznámil s výdaji a příjmy v loňském roce a se stavem okrskové pokladny k 31. prosinci 2008. Dále vystoupil bratr Ordelt, který přečetl svou velice obsáhlou shrnující zprávu o činnosti všech okrskových sborů. Taktéž se zmínil o práci vedení okrsku. Celá zpráva o činnosti 8. okrsku zde. Poté vystoupila sestra Ordeltová, která všem představila plán činnosti na tento rok. Ten byl jednohlasně schválen.

     Dalším bodem bylo ocenění zasloužilého hasiče bratra Poláška (SDH Želechovické paseky) řádem sv. Floriána (více o tomto řádu zde). Jedná se o druhé nejvyšší vyznamenání a bratr Polášek je prvním v našem okrsku a druhý v celém okrese Zlín, který ho získal. Již z tohoto je jasné, že se toto vyznamenání nedává jen za podpis, ale za dlouholetou záslužnou činnost.

     Následovala diskuse, ve které se hned na začátku přihlásil bratr Žitný a zeptal se přítomných, kolik lidí mají na zkoušky Strojníka a Hasiče III. stupně. Také nám oznámil, že je potřeba několik lidí na rozhodčí požárního sportu a dále nám rozdal navrhované pravidla Grand Prix 8. okrsku k přečtení. Výtky k těmto pravidlům se budou konzultovat na schůzi okrsku 5. dubna.

     Další v pořadí byla sestra Čičmancová, která poděkovala za činnost všech hasičů, a samozřejmě nezůstalo jen u toho. Také se vyjádřila k problematice výměny hasičských aut mezi Želechovicemi a Zlínem.

     Následoval bratr Bernatík, který rovněž zabrousil do výše zmíněné tematiky a taktéž vyzdvihl práci a činnost našeho okrsku.

     Po bratru Bernatíkovi si vzal slovo bratr Polášek, který poděkoval za předaný řád a řekl něco málo o své činnosti a vztahu k hasičině. Bylo na něm vidět, že ocenění si opravdu velice váží a že je velmi potěšen.

     Dále vystoupil bratr Ordelt a všem připomněl, že na tuto valnou hromadu nedorazil nikdo z Magistrátu města Zlína a to dokonce bez jakékoliv omluvy. Toto také bude řešit na jiných místech. Dále dal na myšlenku věc ohledně jeho střídání ve funkci starosty okrsku.

     Po jeho slovech si vzal slovo bratr Hanzlík z Želechovických Pasek a dodal něco k problematice výměny hasičských aut. Postupně se na toto téma strhla diskuse, do které se přidali jak zástupci Želechovických pasek, Želechovic, Lužkovic, tak i bratr Bernatík a bratr Ordelt. Sborům, o jejichž auta se jedná, šlo především o větší podporu ze strany jejich vedení.

     Po zjištění, že již nikdo nemá nic na srdci (anebo to alespoň nechce říct), bratr Žitný zhodnotil valnou hromadu a poděkoval všem zúčastněným. Poté jíž následovalo pohoštění, při kterém jsme ještě připili na dnešní svátek bratra Žitného (samozřejmě řidiči měli smůlu). (foto sdh klečůvka)




     V sobotu 11. ledna se v naší obci poprvé za posledních cca 30 let uskutečnily volby do obecního zastupitelstva. Po odtržení od Zlína byl toto další krok k budoucímu rozvoji naší obce. Několik dnů před volební sobotou dostali všichni v Želechovicích volební lístek, na němž byly dvě kandidující strany, kdy za každou kandidovalo 11 lidí. Byly na něm jak známá a populární jména, tak i jména méně známa. Občané mohli volit od 7 ráno do 10 večer a to ve třech volebních okrscích (obecní úřad, škola a hasičská zbrojnice na pasekách).

     Nakonec se účast pohybovala okolo 70%, což není vůbec špatné. Po sečtení hlasů volby dopadly, jak dopadly (viz níže) a standardně jsou někteří z výsledku potěšeni a někteří zklamáni. V globálu to pro celou naši obec bude, doufejme, prospěšné složení. Vzhůru za lepšími zítřky! Zápis o výsledku voleb. Výsledky voleb v obci ZDE.

     Kompletní výsledky celých voleb zde (naše obec je úplně dole).




     O víkendu 9. – 11. ledna jsme jako každý rok uspořádali zabíjačku. V pátek jsme měli sraz na 16:00 v naší zbrojnici. Přesně na čas došlo klasicky jen pár lidí a většina se začala scházet později. Jako první jsme museli v garáži naší zbrojnice uklidit a poté se mohly začít chystat všechny potřebné věci. Po dovezení kotlů jsme v nich uvařili kroupy, aby byly nachystané na ráno, a poprvé jsme vyzkoušeli naši postarší myčku, kterou jsme dostali před časem darem, a nechali v ní rovnou umýt krýgly na pivo. Jelikož máme ve zbrojnici veliké vrata a byla by tam při neustálém otvírání a zavírání zima, museli jsme proti tomuto vymyslet nějaké opatření. Po usilovném uvažování jsme se rozhodli, že tam zavěsíme závěs. Člověk by řekl, zavěsit závěs, ale celá operace byla tak zábavná, že to nelze ani popsat. S našimi ne zrovna nejlepšími technickými prostředky to nešlo jednoduše a tak jsme si museli i nějaké nářadí přivézt. Po zdárně vykonaném úkolu jsme si na chuť dali vařené uzené koleno a k tomu pivko. Pak se již jen sedělo a něco málo ještě nachystalo na sobotu a šlo se domů.

     V sobotu byl sraz na půl sedmé. Někteří jeli pro prase a někteří nachystali kotle před zbrojnici a začala se vařit voda. Mezitím všichni hasiči postupně chodili k volbám, aby si zvolili místní zastupitelstvo. Při té důležité cestě jsme ještě v obchodě koupili čerstvý chleba a nějaké další věci. Jakmile byli všichni zase u zbrojnice, přikročili jsme ke střelení prasete. Akce začala a náš řezník (bratr Dolanský) se pustil do díla. Všechno jelo jako po másle. Maso z pašíka se rozdělilo na pečení, na vaření a nějaké se nechalo jen tak na rozdělení mezi jednotlivé členy v neděli. Pak se jen čekalo, až se vše uvaří a upeče. Tento rok jsme na zabíjačku mimo stálých hostů pozvali i členy volební komise, kteří pozvání na oběd neodmítli. Pak už se jen hodovalo, pilo a všichni se skvěle bavili. K večeru se všichni pomalu začali rozcházet, ale někteří se vydrželi bavit do pozdních nočních hodin.

     V neděli jsme se sešli kolem 10:30 a začalo se uklízet. Poté jsme si dali slavnostní oběd (řízky s bramborem) a pak se všem co přišli, poctivě rozdělilo již nachystané maso, polévka, kroupy, sádlo a tlačenka. Jakmile bylo vše rozděleno a vše uklizeno, šlo se domů. (foto)




     Prvních 10 dní v lednu. Jako hasiči jsme se rozhodli, že pro lidi tento rok uděláme v Želechovicích ledové kluziště. A v prvních deseti lednových dnech se tak i stalo. Místo bylo jasné. Jediná plocha vhodná k této aktivitě je pod místní Sokolovnou. Dvě asfaltová hřiště, jedno menší, jedno větší, jsou skoro ideální pro kluziště.

     Asi 3x jsme se sešli, abychom stříkali na asfalt vodu. Tu jsme pomocí našeho kalového čerpadla a cca 13 hadic „B – 75 mm“ a pár hadic „C– 52 mm“ přiváděli z Obůrku, který naší obcí protéká. Původně byl plán použít vodu ze studny, která je u Sokolovny, ale po zjištění, že je v ní „NIC“ jsme tento plán rychle zavrhli. Sešli jsme se vždy mezi 16:00 a 17:00 na zbrojnici, kde jsme za osobní auto upevnili vozík a do něho jsme vše potřebné naskládali. Jelikož v tom týdnu zrovna pořádně přituhlo, tak i voda v hadicích rychle mrzla. Pokud se na chvíli přestalo stříkat, nastal problém se zamrzlou vodou, zejména ve spojích jednotlivých hadic a v proudnici. Pozitivní na tom bylo, že voda rychle tuhla i na asfaltu, takže se stříkalo nepřetržitě.

     Záběr to byl ale velký, hlavně díky již zmiňovaným mrazům. Naposled, kdy jsme plochu stříkali, bylo venku cca -18°C, což opravdu není sranda, hlavně když se vás nějaká ta voda dotkne. Končívalo se mezi 21:00 a 22:00 a hadice občas nešly ani smotat, takže se jen nějak naházely do vozíku, aby držely a nespadly. Savice rozšroubovat nešly vůbec a tak je vždy dva lidi vzali spojené na ramena a šlo se do zbrojnice pěšky.
Během akce jsme chodili na čaj a ohřívat se do Coffe baru, který je v přízemí Sokolovny. S odhrnováním sněhu taktéž pomáhali členové místního Sokola. Dále jsou již kluziště pod správou místních Sokolů. Doufáme, že naše umrzání nebylo k ničemu a co nejvíce lidí si přijde zablbnout na zmrzlé vodě. Všem, kdo se na tvorbě zmrzlé vody podíleli, patří velký dík. Díky! Vodě zdar!

– edit 18. ledna – jak je vidět, tak v posledních několika dnech je na kluzištích pod Sokolovnou vidět hodně lidí, kteří tyto plochy využívají, a to je rozhodně dobře :o) jen tak dále!