soutěže 2010

25. září
– pohárová soutěž v Nové Dědině. Poslední letošní soutěží pro náš sbor byla ta v Nové Dědině u Otrokovic, kde se konala poprvé a to na zdejší nově vytvořené závodní trati. Jeli jak naši muži, tak i ženy. Před jednou hodinou odpoledne jsme za silného větru dorazili na místo. Trať byla nová, rovná, pěkná. Klasika na 3B pro muže a 2B pro ženy.

     Nejdříve soutěžili muži a my jsme měli startovní pozici 13. Asi to bylo smolné číslo, jelikož při provádění útoku se nám odepl jeden proud a tak jsme nenastříkali. Byla to škoda, neboť jsme měli zaděláno na osobák.

     Ani našim ženám se bohužel nevedlo a slušně rozběhlý útok zastavila až červená vlaječka rozhodčího. Sice terče shodily, ale dostaly N za nenašrubovaný koš.

     Jediné, co nás mohlo uklidňovat, bylo to, že jsme eNka neměli jen my. I když to je velmi slabá útěcha. Výsledky zde. (foto 1, foto 2)

18. září
– pohárová soutěž v Rychlově. Ani Lukov nebyl tento rok pro náš sbor poslední štací a další na řadě byl Rychlov u Bystřice pod Hostýnem. Vybírali jsme také mezi Polichnem, kde se soutěžilo s mašinami PS-8 a starými savicemi nebo noční soutěží ve Vrběticích. Tam bylo ale již přihlášeno skoro 50 týmů a tak by to bylo do rána. Nakonec tedy Rychlov.

     Jely obě naše družstva, tedy muži i ženy. Vzali jsme naši novou mašinu a ostatní vercajk a jelo se. Před druhou jsme tam přijeli a muži byli na řadě hned jako druzí. Než jsme se stačili pořádně rozkoukat, už jsme byli vyzváni na základnu. Po nachystání a rychlém naplánování taktiky jsme bravurně odstartovali a jako střely jsme vyletěli do „skály“. Nic se nepokazilo a tak jsme mohli oslavovat skvělý čas 26,62 s. Byl lepší jak čas prvních startujících – domácích, a to už leccos vypovídalo. Z dalších celkem 15 týmů nás pokořily pouze 2 týmy a tak bylo třetí místo doma a my měli samozřejmě velkou radost. Ovšem ty nervy! Ty nervy! První skončily Malhotice s časem více jak o 3 sekundy lepším. Nutno podotknout, že nejenom oni, ale i většina ostatních mužstev měla jak tretry, tak úzké hadice, což my ne. I proto byl náš výsledek o to cennější.

     Naše ženy běžely jako 13. a taktéž bez úzkých hadic a treter, což se projevilo na již značně rozblácené a mokré trati. Kopečky klouzaly a holky v teniskách bojovaly, co to šlo. Bohužel boj vyhrál terén a tak nebyl čas nic extra. Nakonec skončily naše borkyně páté. Příště to snad dopadne lépe.

     Po útocích následovala disciplína pro jednotlivce v běhu od základny až po terče v kategoriích děti, ženy a muži startující dle nahlášení. Z našeho sboru se přihlásil pouze jeden člověk a to Tomáš Gahura. Ten se ujal hájit čest sboru a také se na to náležitě připravil (výměna bot). Po lehkém zaváhání na startu vyběhl velmi svižně a bylo vidět, že je to bývalý fotbalista, dnes již internacionál :D Dosáhl času 14,98 s, což nebylo špatné, ale na umístění na špici to ani zdaleka nestačilo, jelikož konkurence byla přímo zdrcující. Hold měl by trochu potrénovat a pořídit si tretry chlapec :D Samozřejmě mu ale patří dík za dobrou reprezentaci sboru. Přesné výsledky zatím nejsou známy, ale brzo jistě budou. Výsledky útoků zde. (video muži, video ženy, video běh jednotlivců)

11. září
– soutěž ZLPS v Lukově. Jednalo se o poslední soutěž Zlínské ligy. Přihlášení v ní nejsme, ale je to asi tak, že kdo přijede, je automaticky v ní. Byli jsme pouze na dvou ligových soutěžích, z nichž jsme si odvezli celkem 6 bodů, které znamenaly celkové 31. místo ze 45 týmů. Na to, že jsme, dalo by se říct, skoro nic nedokázali, je to slušné umístění.

     Do Lukova jsme jeli s již vícero zkušenostmi, jelikož do tohoto roku jsme na soutěže tohoto typu (rovinka) nejezdili a tak jsme nevěděli, jak přesně to má vypadat. Výjimku tvořily pouze okrskové soutěže, popř. okresní. Startovali jsme jako poslední a tak se o žádném suchu na trati nedalo ani mluvit. Časy přítomných týmů byly víc než dobré, ale my jsme prostě chtěli udělat co nejlepší výsledek, bez ohledu na ostatní.

     Po nachystání a odstartování šlo vše jako na drátkách. I přes to, že tým nebyl zcela stejný jako obvykle, nám nic nezahaprovalo a udělali jsme si osobní rekord na 3B bez přetlakáče. Samozřejmě, že čas nebyl kdoví jaký a pořád se musíme zlepšovat, ale i tak je to pokrok. Jde o to upravit systém na základně, rychleji běhat a taktéž pořídit úzké hadice namísto těch klasických, co s nimi soutěžíme. Čas 22,41 sekund nám stačil pouze na 18. místo, ale i tak se dá hovořit o malinkatém úspěchu (nic se nepokazilo). Výsledky zde. Výsledky celé ligy zde. (foto, video)

4. září
– soutěž v Ludkovicích. I letos jsme vyjeli do Ludkovic prát se o příčky nejvyšší, resp. obhajovat minulé a předminulé první místo. Sestava byla až na jednu změnu stejná a navíc jsme změnili i stroj. Po potížích se startováním jsme vzali naši novou.

     Po příjezdu na místo jsme obhlédli trať a zjistili, že byla změněna díky nenadálým povětrnostním podmínkám. Tak se nešlo přes potok jako posledně, ale jen skrz velkou pneumatiku. Startovali jsme ke konci a tak jsme mohli alespoň vypozorovat taktiky ostatních týmů, popř. na co a kde si dát pozor. Několik týmů hned ze začátku dostalo N z různých důvodů a to i áčko chlapů z Želechovických Pasek (rozpojené savice).

     Jelikož počasí bylo opravdu chmurné a půda rozbahněná, zvolili jsme jako obuv kanady. Celý útok probíhal na výbornou, kdy u terčů jsme byli za nějakých 28 sekund, ale špatně vzadu nakýblovali a než se sáním podařilo dostat vodu k terčům, uplynulo až moc času. Béčku Pasekářů se dařilo o poznání lépe, ale boj o první místo prohráli o půl sekundy. Tento rok tedy poprvé v Ludkovicích nedominoval tým z Želechovic. Zvítězily Louky. Výsledky zde. (video)

21. srpna
– konečné zúčtování v Grand Prix. Shrnutí celého ročníku letošního GP nebude moc překvapivé. Letos jsme odstranili jeden problém a to špatnou techniku. Pořídili jsme novou mašinu, hadice i proudnice. Co je ale problémem i nadále jsou lidé. I přes veškeré tréninky a světlejší dny nám to prostě a jednoduše nevychází. Kde je chyba, ví snad jen čert. Do příštího roku je sladění týmu prioritou číslo jedna.

     Jako minulý rok tak i letos vyhrálo GP družstvo z Pasek a to po vynikajících výsledcích na všech soutěžích. Dobře soutěžily i SDH Ostrata a SDH Jaroslavice, které se přetahovaly o konečnou druhou pozici. Nám tento rok připadla nepopulární brambora.

     Poslední sezónou se nesly zvěsti o novém ženském družstvu u nás v Želechovicích. Opravdu se tak stalo a světlo světa spatřilo toto uskupení, které se postupně zaučuje a dohání soupeřky, kde se dá. Chybějící zkušenosti jsou vidět, ale snaha rozhodně nechybí a to je dobře. Letos zaostaly jen o jediný bodík za předposledním družstvem v GP.

     Další sezónu obě naše družstva všem ukáží, zač je toho loket 8-) Doufejme :-)

21. srpna
– soutěž GP v Želechovicích nad Dřevnicí. Poslední soutěž letošního okrskového Grand Prix se konala u nás. V domácím prostředí si obě naše družstva věřila na solidní umístění či spíše na výhru. Škoda jen, že se nedala dohromady stará garda, aby ukázala, že stále nepatří do starého železa.

     Tréninky byly poctivé a taky podle toho vypadaly, jedna báseň. Na samotnou soutěž dorazilo celkem 15 družstev, což nebylo zrovna málo. Trať byla lehce pozměněná, kdy po startu muselo družstvo proběhnout cik cak alokovaný v jiném místě, doběhnout k základně, tam se vybavit věcmi a utíkat směrem k terčům do prudkého kopce. Mohlo se i kýblovat a ventilové lanko jsme letos odložili.

     Na tuto nelehkou trať jsme se jako první postavili my muži. Vše bylo rozběhnuto velice dobře a jediné co bylo špatně, byla pozdější voda. Ukázalo se, že se nepodařilo napoprvé nakýblovat. Čas byl zhruba o 4 sekundy horší než na tréninku a to nám na náladě nepřidalo.

     Po nás následovaly naše ženy, které předvedly snad svůj nejlepší letošní výkon a po zásluze vyhrály svou kategorii. Chybka tam snad nebyla žádná, jenom by to možná chtělo trošku rychleji utíkat holčiny :-P

     Následovali další a další a my se jen modlili, aby nás nepřekonali. Nic jiného nám ani nezbývalo. Nakonec, bohužel, jsme skončili na čtvrtém místě mezi muži. Toto umístění nám vůbec nepomohlo v konečném pořadí v GP a tak to dopadlo velmi mizerně. Oslavili jsme alespoň výhru našich holek a rovnou zapili žal nad našim místem. (foto, video ženy, video mužů i žen)

15. srpna
– soutěž ZLPS v Bratřejově. Další soutěží, na kterou jsme vyjeli mimo naše okrskové GP, byla ta v Bratřejově, cca 20 minut cesty. Jednalo se o závod zařazený do Zlínské ligy požárního sportu, takže konkurence byla doslova zničující. I tentokrát jsme měli polátaný tým, což nebylo ideální, ale všichni do toho dali vše.

     Na startovní listině bylo celkem 30 týmů mužů, 7 žen a 3 mužů nad 35 let. Výkony jednotlivých družstev byly různé. Taktéž se objevilo velké množství eNek. My jsme na řadu šli jako 26. a po zkontrolování našeho vercajku rozhodčím jsme si nachystali základnu. Po výstřelu vše klaplo, jak mělo. Ovšem tento rok nás opravdu pronásleduje smůla, jelikož nám bylo oznámeno, že se nerozběhla časomíra, čehož si překvapivě nikdo nevšiml a tak jsme museli opakovat. Čas by to pro nás byl určitě rekordní. Nechali jsme si tedy trochu času a šli na to znova.

     Druhý pokus ovšem nevyšel podle představ, kdy pravý proud napoprvé nespojil proudnici a béčka byly málo roztáhlé. Čas přes 24 sekund nás odsunul až na 17. pozici. Jako menší trénink na naši GP to ale přece jenom byl, protože v podstatě to bude úplně stejné, jenom do kopce. Výsledky zde.

7. srpna
– soutěž v Částkově. Pro zpestření sezóny jsme se vydali na noční soutěž do obce Částkov, což je zhruba půl hodiny cesty z naší rodné vsi. Po dlouhém a náročném domlouvání nakonec vyjelo soutěžní družstvo složené absolutně v jiném a překvapujícím složení než je obvyklé. I tak ale všem nechyběla chuť a touha udělat co nejlepší výsledek.

     Po příjezdu nás ohromilo, kolik lidí bylo v 11 hodin v noci na místě přítomno. 29 družstev mužů a 11 žen plus davy diváků znamenalo hotové mraveniště. Na řadu jsme šli 37. kolem jedné hodiny v noci a po důkladné přípravě nářadí jsme nachystali základnu. Plni elánu jsme vyrazili vstříc nočnímu šeru. Spojování hadic šlo i při velmi špatném osvětlení kupodivu dobře a tak nic nebránilo rychlému útěku vpřed. Naneštěstí se vyskytlo několik nenadálých událostí a tak náš čas stačil pouze na 19. místo v mužích, což není vyloženě špatné, ale ani dobré. Každopádně noční soutěž byla zase něco jiného než klasika ve dne.

31. července
– dětská soutěž a soutěž GP na Želechovických Pasekách. Předposlední možností jak zkorigovat naši pozici v okrskovém Grand Prix jsme měli na Želechovických Pasekách. O tom ale až později.

     Krátce po obědě proběhla ještě soutěž mladých hasičů, které se zúčastnilo celkem 7 soutěžních družstev. Jelo se na 2 pokusy a některé útoky byly opravdu povedené. Zejména čas pasek 14 sekund byl pro soupeře zdrcující. Ani Provodov v mladších se svými 20 sekundami neudělal ostudu. Naši borci byli zase poskládaní narychlo a bohužel tomu odpovídal i výkon. Snažit se snažili, ale bohužel na pohárové umístění nedosáhli.

     Po mlaďoších následovalo všemi oblíbené (proklínané) GéPéčko. Přítomno bylo 9 týmů mužů a 3 žen. Trať vedla klasicky přes les a do toho ještě noc před soutěží pořádně zapršelo, takže soutěž na bahně. Nejdříve odsoutěžily všechny ženy. Pasekářky neponechaly nic náhodě a slušným časem za sebou nechaly jak Lípu, tak naše ženy. Ty sice měly problémy s rozvinutím celého vedení, ale když už se zdálo, že vše zvládnou a snad získají i druhé místo, prasklo céčko na jednom proudu a to mělo za následek pokles tlaku a nenastříkání jednoho terče.

     Po ženách přišli na řadu muži. Domácí Pasekáři neklopýtli a ukázali skvělý čas. My jsme si taktéž věřili, možná i na porážku místních. Trénink byl vynikající a tak nic nebránilo našemu záměru. Zase ovšem zasáhla ruka boží a ochránila Pasekáře od potupné porážky. Po dvou pádech a zauzlování béček ztratil náš tým cenné sekundy, které nás odsunuly na samou hranici zapomnění. Víceméně nikdo další nezaváhal a konečné páté místo hrozí totálním selháním v letošním GP. Poslední klání v Želechovicích rozhodne a my budeme mít co dělat, abychom se na pomyslnou bednu vůbec dostali. Spíše to bude zázrak, pokud se tak nějakou shodou okolností stane.

     Na závěr soutěžního dne předvedlo družstvo Prštného ukázku útoku se starou mašinou PS-8 a starými savicemi. I s takto muzejním vybavením zvládli útok za 58,22 sekund. Určitě to bylo dobré zpestření celého dne. (foto, video muži, video ženy)

24. července
– soutěž GP v Ostratě. Další soutěž v rámci okrskového Grand Prix se konala na trati v Ostratě, která klasicky nebyla zrovna jednoduchá. Zejména i proto, že celý týden bylo sucho a zrovna noc před soutěží začalo pršet. Závody na bahně dalo by se říci.

     Nakonec se dostavilo na místo 15 týmů, což slibovalo velký souboj o příčky nejvyšší. Jako první se na start postavili domácí, na kterých bylo vidět, že se pořádně na svou soutěž připravili. My (muži i ženy) jsme taktéž trénink nepodcenili, ale suché tréninkové prostředí bylo daleko od toho soutěžního, blátivého.

     Náš čas (muži) nebyl špatný, ale mohl být lepší, kdyby si náš strojník omylem nevypl mašinu savicí. Naše ženy startovaly v závěru startovního pole a to v době, kdy trať byla doslova rozoraná k nepoznání. Navíc, aby to neměly tak jednoduché, běžely v teniskách. Útok však zdárně dokončily a umístily se v ženách na pohárové třetí příčce. Náš čas nakonec stačil taktéž na třetí místo. To nám v GP pomohlo a nyní bude hodně záležet na posledních dvou soutěžích. Ženy budou muset chtě nechtě zabrat, aby se odrazily ode dna tabulky GP. Jako zpestření se soutěže zúčastnili borci z Rudníku, spřátelené obce Ostraty ze Slovenska. (foto)

18. července
– XXXI. ročník memoriálu „obětí Juřičkova mlýna“ v Leskovci. Pohárová soutěž v Leskovci. Místo klasického tréninku jsme se rozhodli na poslední chvíli jet na soutěž do Leskovce (okres Vsetín). Zde se uskutečnila soutěž XXXI. ročník memoriálu "obětí Juřičkova mlýna". Věděli jsme, že na místě bude mnoho týmů a vesměs samé výborné. I tak jsme to ale zkusit chtěli.

     Na místo jsme přijeli po půl druhé odpoledne a pořadí startu bylo dáno dle dojezdu, pro nás tedy 25. pozice. Po asi dvouhodinovém čekání a několika menších či větších dešťových přeháňkách jsme nastoupili my. Po důkladné přípravě základny a následném odstartování jsme provedli náš pokus. Našlápnuto jsme měli výborně, ale zase se bohužel vyskytl problém, na rozdělovači. Odpojil se totiž jeden proud.

     Po zpětné rekonstrukci jsme dospěli k závěru, že to bylo způsobeno asi proto, že obsluha rozdělovače ho táhla tak vehementně, že po roztáhnutí béček na max mu vyletěl rozdělovač z rukou a po dopadu na zem se spoj rozpojil. Výsledný čas kolem 28 sekund byl ve výsledku nepřekvapivě velice slabý. Výsledky zde. (video)

10. července
– pohárová soutěž MH a soutěž GP v Lípě. Druhou soutěží seriálu Grand Prix byla ta v Lípě. Před ní se ale odehrála ještě soutěž mladých hasičů, které se zúčastnilo 9 týmů a jelo se na dva pokusy. Favority zde byly týmy Pasek a Provodova, které si to dle papírových předpokladů měly rozdat o příčky nejvyšší. V kategorii mladších podalo velice pěkný výkon družstvo Lípy, které tuto kategorii i vyhrálo.

     Mezi staršími nakonec zvítězil Provodov, jehož čas byl doslova obdivuhodný. Slova trenéra před pokusem „a do plna!“ asi fungují na jeho svěřence setsakramentsky dobře. Paseky měly problémy u savic a tak se sen o prvním místě rychle rozplynul. Ale ani druhé místo jistě není špatným výsledkem. Naši, poskládaní zase velice náhodně, byli nuceni na soutěži sát a to bylo znát. První pokus proběhl v pořádku, ale čas byl velmi slabý. Druhý pokus se nepovedl kvůli rozpojení béčka na rozdělovači.

     Odpoledne se pak uskutečnila již zmiňovaná soutěž GP. Na tu se sjelo 13 týmů z okolí. Trať byla klasická: start na fotbalovém hřišti, sešup na betonový plácek pod hřištěm a zpátky na hřiště. Určitě žádná brnkačka. Startovní pozice byla dle losu a my muži jsme byli 4. a naše ženy poslední. Domácí tým předvedl pěkný výkon a i další družstva na ně navázala. Celý den provázela smůla, kdy se ve výsledcích objevilo 5 eNek. Bohužel se smůla nevyhnula ani nám a po celkem dobrém umístění minule na Klečůvce jsme v Lípě propadli. Tréninky proběhly v pořádku, ale ostrý start vůbec. Nestihli jsme roztáhnout vedení a tak nás voda úplně zalila, což mělo za následek to, že jsme nebyli schopni shodit terče. To znamenalo dělené poslední místo.

     Naše ženy dopadly bohužel obdobně, když dostaly také N. Celkem soutěžily 3 družstva žen a domácí i naše měly N. Aby byly rozdány všechny tři poháry, daly si eNkařky ještě útok pravdy, kde úspěšnější byl tým Lípy. Snad se soutěž v Ostratě vydaří lépe pro obě naše družstva. (foto, video mladí hasiči, video muži, video ženy)

4. července
– pohárová soutěž v Lužkovicích. Po dlouhé době se uskutečnila soutěž ve vedlejších Lužkovicích. Řekli jsme si tedy, že mrknout se tam můžeme a uvidíme, jak dopadnem. Vzali jsme starou mašinu, abychom zbytečně neničili naši novou, vytuněnou.

     Průběh útoku byl celkem složitý a náročný. Nejdřív sání z přírodního zdroje přes 3 savice a poté 3 béčka k rozdělovači. Následovala podlézačka a od rozdělovače kromě bočních céčkových proudů také prostřední, béčkový.

     Jelikož nám zase chyběli někteří stálí členové v mužstvu, byli nasazeni náhradníci. Díky tomuto jsme měli bohužel ztrátu na savicích. Jinak vše klaplo, jak mělo. Jediné co nám mohlo zlepšit čas, bylo rychlejší nasátí vody mašinou, což ale my neovlivníme. Nakonec nám patřilo celkově třetí místo.

     Na tuto soutěž přijely soutěžit i naše ženy (holky). Byly zde jediné a tak také bezkonkurenčně nejlepší ve své kategorii. Nutno ale dodat, že jejich pokus byl zdařilý, což dokazuje i naměřený čas. (foto, video muži, video ženy)

3. července
– XVII. ročník pohárové soutěže v Hrobicích. Po několikaleté přestávce jsme se opět vydali na Hrobice. Tentokrát jsme vyjeli společně s týmem našich žen a tak jsme zasáhli do bojů v obou dvou kategoriích. Na místo jsme dojeli kolem jedné odpoledne a po zaregistrování se čekalo skoro do dvou, než soutěž opravdu začala.

     Po nástupu velitelů družstev se na start postavil první tým a to domácí muži. Ukázali všem, jak pokus probíhá. Byla to víceméně klasika – 2 béčka, 4 céčka, 2 savice atd. Odlišností bylo to, že mašina byla při startu vypnutá a proudaři museli v útoku podlézt každý jednu překážku. Domácím ale bohužel útok nevyšel tak, jak by si představovali, a dostali N. Pořadí bylo dále určeno dle příjezdu a tak nezáleželo na tom, zda jde o muže či ženy.

     My jsme šli na řadu jako 9. a po nachystání jsme si stoupli na start. Po výstřelu následoval běh k základně a rychlé spojení všeho, což i přes to, že koš dělal někdo jiný a naprosto neznalý, proběhlo na jedničku. Vše klapalo jako na drátkách, ale na konci, po podlezení překážky, se pravému proudaři rozpojila proudnice s hadicí a nestihl to již znova spojit před příchodem vody. Náprava zabrala dost času a výsledkem byl čas kolem 29 sekund, což bylo velmi špatné.

     Jedenácté startovaly naše ženy. Tým byl poskládaný doslova ze všeho, co se hnulo v den tréninku u nás na Střelnici, protože spousta stálých členek neměla čas. I přes to ale nebyly jejich šance o nic menší. Po odstartování se sice vyskytla menší chybka na základně, ale dále to již probíhalo v pořádku. Na konci ovšem nastal další problém a to s podlézáním překážek. Obě proudařky měly co dělat, hlavně teda levá, aby za ni dostaly aspoň proudnici, což byla podmínka pro správně provedený pokus. Nakonec se vše povedlo, ale čas bohužel taky nebyl nic extra. Dohromady se zúčastnilo 11 týmů žen a 11 mužů. (video muži, video ženy)

26. června
– pohárová soutěž na Veselé. Na tuto soutěž jsme vyjeli snad poprvé a tak jsme se nechtěli nechat zahanbit. I trénink proběhl. Po nachystání věcí ve zbrojnici jsme vyjeli, abychom tam ve 14 hodin byli. Na místě jsme zjistili, že před námi půjdou ještě žáci, kteří ale v propozicích vůbec nebyli a tak jsme museli počkat, až odcvičí.

     Celkem bylo přítomno 8 mužských a 5 ženských sborů. Jelo se na dva pokusy, takže když někdo něco pokazil, měl možnost opravy. Na řadu jsme šli jako 5. a časy před námi znamenaly, že se musíme hodně snažit, abychom něčeho dosáhli. První pokus se nám nepodařil, jelikož se stala chyba na rozdělovači a tak jsme pokus ani nedokončili. Po prvních pokusech jsme byli na posledním místě.

     V druhém pokusu se zdálo, že všechno klapne, ale nakonec nás zradila mašina. Čas něco přes dvacet sekund sice nebyl špatný, ale na nějaké lepší umístění to rozhodně nestačilo. I přes tento nezdar jsme si ale aspoň dobře zasoutěžili. (foto, video)

19. června
– okresní soutěž v Hřivínově Újezdu. Zde se vydaly naše holky, tedy ženy, které postoupily z okrskového kola na Želechovických Pasekách, kde dosáhly na druhé místo. I přes několik problémů se nakonec rozhodly, že vyrazí do světa na zkušenou. Ten den ráno někteří vstávali už v šest hodin, aby se všechno stihlo nachystat do aut, kterými jsme se na soutěž měli dopravit. Po příjezdu na zbrojnici se vše nachystalo do vozíku a čekalo se na vedoucího výpravy, jímž byl za svými zády zvolen Michal Směšný. Soutěž se odehrávala na fotbalovém hřišti, kam jsme se hned po příjezdu přesunuli. Počasí nebylo nic moc, a proto někteří usoudili, že se není třeba mazat opalovacím krémem, čehož následujících několik dní trpce litovali.

     První disciplínou žen byla stovka jednotlivců. Na tu jsme nasadili sestry Irču Vajdákovou, Verču Kadlecovou, Martinu Pastyříkovou a Míšu Kláskovou. Poslední jmenovaná kvůli zdravotním komplikacím odběhla jen jeden pokus, aby šetřila síly. V prvních pokusech se našly dva neplatné pokusy (Irča a Verča). Druhé pokusy už se povedly všechny tři, přičemž nejrychlejší byla Irča.

     Následující disciplínou byla štafeta 4 x 100 m, kterou holky znaly již z okresu. Běžely stejné holky, co na jednotlivcích, kdy Míša běžela okno, Verča překážku, Irča s minimaxem a Marťa se ujala kladiny s hadicemi. Výsledný čas byl o tři sekundy horší než na okrsku, což bylo způsobeno spadnuvším minimaxem, křečemi Míšiných nohou i tím, že z osobních důvodů chyběla naše nejrychlejší běžkyně Lucka.

     Dále na pořadí byly útoky. Po mužích a několika týmech žen přišly na řadu naše holky. Využily všech rad, které jim věnoval Ondra Mrnuštík z Přílep a to jak rozmístění hadic a vybavení na základně, tak styl zapojování atd. Také několik tréninků měly, aby se trochu sžily. Po menších problémech s nachystáním základny se naše sestry postavily na startovní čáru a na výstřel ze startovací pistole se všechny rozběhly na základnu, pospojovaly hadice, sešrubovaly savice a voda již letěla kupředu. S mířením na nástřikové terče pomáhaly proudařkám i holky od béček. Bohužel nastříkat levý terč trvalo déle než se předpokládalo, což nakonec způsobilo nárust výsledného času o deset sekund. I to ale v útocích stačilo na 5. místo z osmi sborů.

     V součtu všech výsledků výkony holek stačily na celkové šesté místo z osmi sborů žen, které se dostavily na soutěž. Na první pohled nic moc, ale vzhledem k tomu, že na soutěž se přijelo s cílem nemít žádné eNko a nebýt poslední, byla spokojenost stoprocentní. Poděkování patří Ondrovi Mrnuštíkovi za ochotu a hlavně odbornou pomoc a vedení. Kompletní výsledky zde. (foto, video útok ženy, video útok muži z žel. pasek)



– pohárová soutěž MH v Želechovicích nad Dřevnicí. I tento rok se u nás uskutečnila pohárovka mladých hasičů. Přijelo extrémní množství soutěžních týmů jak mladších, tak starších. Začátek byl stanoven na 9 hodin ráno, ale chystat se muselo již den předem i v den soutěže ráno. Jelikož přijelo 14 sborů s 23 týmy, jelo se pouze na jeden pokus.

     Některé týmy předvedly velmi solidní útoky a tak se bylo opravdu na co dívat. Naši mladí soutěžili v kategorii starších žáků a startovali jako 16. Čas byl celkem dobrý, stačil by na osmé místo, ale bohužel byli diskvalifikováni, protože upadl koš ze savice. Nebylo to sice jediné eNko v tento den, ale i tak to všechny zamrzelo. (foto)

15. června
– okresní kolo hry Plamen – jarní (druhá) část – mladí hasiči. Tento den jsme s našima mladýma hasičema vyrazili na jarní kolo okresního kola hry Plamen do Otrokovic na fotbalový stadion Jiskra. Po příjezdu jsme se zaprezentovali, prošli jsme si trať a omrknuli překážky. Poté proběhl slavnostní nástup a po něm se mohlo jít na věc.

     Na start jsme ve všech disciplínách nastupovali jako šestí. První disciplína byla 400m štafeta CTIF, kde jsme měli dva pokusy, které neproběhly úplně bez chyb, ale nebylo to tak špatné. V této disciplíně jsme skončili na 16. místě. Další disciplínou byla štafeta 4x60m. Opět jsme měli dva pokusy, tohle opět nevyšlo bez chyb a umístění bylo až na 18. místo. Předposlední disciplínou byla štafeta dvojic, která se našim vcelku povedla a zde jsme se umístili na 11. místě. Touto disciplínou se zakončil sobotní den a jeli jsme domů.

     V neděli jsme opět vyrazili do Otrokovic, kde byl jako poslední na řadě požární útok. Vše jsme měli připraveno a mohlo se jít na startovní čáru. Po odstartování vše probíhalo podle plánů, jenže co se nestalo?! Jednomu z našich proudů se rozpojil spoj céček a už to bylo jasné. Než jsme dokázali dát vše dohromady tak jak má být, uběhlo hodně času, což nás v této disciplíně poslalo na 15. místo.

     Po skončení útoků byla pauza na spočítání všech výsledků. Jakmile bylo vše připraveno, tak se mohlo jít na nástup. V letošním roce jsme ve hře Plamen obsadili celkově 17. místo. Po skončení vyhlášení jsme se vydali k domovu s tím, že příští rok to snad bude lepší. Podrobné výsledky zde.

29. května
– soutěž MH a soutěž GP na Klečůvce. Letošní zahajovací soutěž seriálu Grand Prix se uskutečnila na nedaleké Klečůvce. Tomu však předcházela soutěž mladých hasičů, která začala ve 13:00. Zúčastnilo se celkem 8 týmů (mladších a starších), které soupeřily v oddělených kategoriích. Soutěžilo se na dva pokusy. Naši šli na start jako poslední. První útok provedli dobře i přes to, že poprvé na soutěži kýblovali a věkový rozptyl členů družstva byl 9 – 14 let. Druhý pokus už náš čas bohužel nezlepšil. Náš lepší čas nakonec nestačil na favorizované Paseky a Provodov. Konečné 3. místo bylo ale velice zdařilé.

     Dále byl na pořadu dne první závod GP v této sezóně. Přípravu jsme nepodcenili a tak se konal i trénink přímo na místě. Na soutěži jsme startovali jako pátí a před námi šli Pasekáři, na které jsme byli zvědaví především. Neudělali chybu, byli rychlí a i taktika nebyla špatná a tak i čas byl solidní, cca 44 sekund. Jakmile jsme se na start postavili my, věděli jsme, že musíme pořádně zabrat, abychom je předhonili. Náš výkon byl určitě srovnatelný s jejich, v některých bodech i lepší, ale bohužel při stříkání na levý terč se tento uvolnil a spadl na zem. Tak tak ho stihl proudař shodit. Tímto jsme přišli o první místo, což je jasně vidět i z videa. Opakovat pokus nám nebylo dovoleno a první místo nám nakonec uteklo opravdu o mrknutí oka. Je potřeba zdůraznit to, aby pořadatelé upevnili terče tak, aby se podobná situace již v budoucnu neopakovala. Laxní zajištění s vědomím, že to snad vydrží opravdu není na místě. I další favoriti jako Jaroslavice či Ostrata předvedli pěkný výkon, ale nás již neohrozili a tak nám nakonec zůstalo celkové 2. místo. Do dalších bojů si tak odvážíme 2 trestné body a pokračování bude v Lípě.

     Svou druhou soutěží si po tomto dnu odnesly další cenné zkušenosti naše ženy. Ty taktéž trénovaly, ale v důsledku mnoha komplikací a překážek, které je zatím provázejí, to nebylo tak efektivní. Nicméně i jejich výkon byl dobrý a nebýt zaváhání na rozdělovači a v jednom útoku, čas by určitě stačil na lepší jak poslední místo. Příště to bude zase o něco lepší. (foto, video útok muži, video útok ženy)

8. května
– okrsková soutěž na Želechovických Pasekách. Tento rok se okrsek přestěhoval na Paseky, do nám známého prostředí a tak jsme na místě uspořádali i trénink. Máme trošku změněnou sestavu a novou mašinu a tak musíme poctivě trénovat, abychom se mohli ukázat v pravém světle.

     Soutěž byla v sobotu a začátek byl stanoven na 13:00. Začalo se souběžně prováděnými štafetami dvojic mladých hasičů a štafetami žen na 4x100 metrů. Naši mlaďoši si nevedli špatně, ale čas hodně přes minutu je poslal v této disciplíně na 4. pozici. Pro naše ženy to byla premiéra na hasičských soutěžích a vůbec neudělaly ostudu, ba naopak. Štafeta ve složení okno Lucie Urbaníková, bariéra Veronika Kadlecová, minimax Irena Vajdáková a lávka Martina Pastyříková se povedla a odměnou pro ně bylo prozatímní druhé místo.

     To štafeta mužů byla o poznání zajímavější. Několik týmů mělo na celé trati problémy, zejména kvůli špatnému terénu, který byl hodně podmáčen díky několikadenním přeháňkám. Tyto problémy se bohužel nevyhnuly ani nám. Štafeta ve složení okno Dan Hamšík, bariéra Petr Hrazdira, minimax Tomáš Čechmánek a lávka Michal Směšný měla našlápnuto velice dobře, ale kamenem úrazu byla bariéra. Podcenění terénu a následné nezdolání bariéry na první pokus nás stálo drahocenné sekundy, které víceméně rozhodly o dalším osudu. Po našem zaváhání se na start postavila naše druhá štafeta ve složení okno Petr Dolanský, bariéra Tomáš Gahura, minimax Zdeňa Kűhr a lávka Michal Gahura, která ovšem měla úplně stejné problémy a nakonec dostali N kvůli rozpojeným hadicím. Po štafetách byli tedy muži na 4. pozici.

     Mezitím začaly útoky mladých hasičů. Naši startovali jako první a hned se stala chyba, když se na rozdělovač špatně připojil jeden proud a ten musel být znova zapojen. Výsledný čas pak stačil na 4. příčku v útocích a celkově v soutěži na 4. místo. Ženy se zhostily svého pokusu na výbornou. Možná menší zaváhání u stroje, ale jinak super čas, jež znamenal druhé místo v útocích a i 2. místo celkově. Tak jako tak jedou v červnu na okresní kolo do Hřivínového Újezdu, aby nás reprezentovaly a jak je známe, ostudu nám určitě neudělají.

     Po ženách následovali muži. Startovali jsme jako čtvrtí a časy před námi nebyly nic moc, takže to vypadalo dobře. Po menších zmatcích při chystání jsme odhodláni zvítězit, nastoupili na start. Na výstřel z pistole všichni vyběhli jako smyslů zbavení a už to šlo ráz na ráz. Spojit, běžet, voda, všechno šlo jako na drátkách a časomíra se zastavila na skvělých 23,08. Pravda, o něco rychlejší to být ještě mohlo, ale i tak jsme byli hodně spokojení. Jakmile nás neohrozily po nás jdoucí Jaroslavice, poslední, kdo nás mohl v útoku překonat, byly Paseky. Ukázkový útok ovšem nepřinesl domácím kýžené ovoce a i když se snažili, seč mohli, čas byl horší o 1,5 sekundy. Je vidět, že pořízení nové mašiny, která si s námi notuje v jedné stupnici, nebyla hloupost. První místo v útocích nám vysloužilo celkové 2. místo v soutěži. Na okres tedy jedou Želechovické Paseky. I tak jsme ale z prověrky našich týmů měli radost a náležitě to oslavili. Na pořadu dne je Grand Prix 8. okrsku, jejíž první kolo proběhne na konci května na Klečůvce. Hin sa ukáže! (foto, video útok muži, video štafeta muži, video štafeta ženy)

1. května
– prvomájový pohár v Bohuslavicích. První ostrá soutěž našich žáků proběhla v Bohuslavicích u Zlína. Na místo jsme přijeli okolo 12:45 a všichni přemýšleli, jak asi na první pořádné soutěži dopadnem.

     Soutěžilo se ve 2 disciplínách: štafeta dvojic a požární útok. Štafeta dvojic se našim povedla bez trestných bodů, ale čas stačil jen na 6. místo. Poté začaly útoky, ale zde udělali naši mlaďoši chybku a to je stálo drahocenné vteřinky, což nakonec znamenalo 13. místo v útocích. Konečný součet nás poslal na 10. místo z 15 týmů v naší kategorii. Po vyhlášení se rozdaly ceny a všichni vyrazili k domovům. (foto, video)

17. dubna
– závod požárnické všestrannosti na Salaši u Zlína. Před nějakým časem nám došla meilem pozvánka a propozice na ZPV v Salaši. Jednalo se o kategorii mužů, což jsme snad ještě nikdo neviděli a najisto můžu říct, že to v této kategorii nikdo z nás nikdy neběžel. Jistě, braňáky v mládí jsme někteří z nás prodělali, ale co nás čeká tady, jsme netušili. Po prozkoumání obsahu jsme nakonec sestavili alespoň jednu hlídku (Petr Hrazdira, Martina Pastyříková, Miroslav Tišer), která se měla utkat o post nejvyšší. Učit jsme se učili, ale musíme si přiznat, že úplně dokonalé to není nikdy.

     Na místo jsme dojeli před jednou odpoledne a nakonec se zúčastnilo 6 hlídek z 5 sborů. Trať měřila 3 – 4 km a nacházelo se na ní 6 stanovišť (střelba ze vzduchovky, 2 x otázky z hasiče III. st., určování PHP a věcných prostředků PO, optická signalizace, základy první pomoci), kde se plnily jednotlivé úkoly a to na rozdíl od mládežnických braňáků individuálně, což na lehkosti nepřidalo.

     Nejvíce trestných minut jsme nasbírali na vzduchovce, kterou jsme ještě den předem trénovali. Ostatní stanoviště jsme procházeli jako nůž máslem a víceméně bez trestňáků. Kámen úrazu byl i běh, v jehož zvládání nebyli všichni naši zástupci stejně zdatní a tak i zde jsme něco ztratili.

     Nakonec jsme ale slavili pěkné 3. místo, v které jsme ani nedoufali. Druhá příčka nám utekla doslova o bleší chlup, ale na to, že jsme to jeli jenom zkusit to je super výsledek. Oslavili jsme to pivkem a klobásou a jelo se domů i s pěkným pohárem. (foto) (foto sdh salaše sada 1, sada 2, sada 3)

28. března
– velká uzlovací soutěž žáků okresu Zlín. Letošní ročník se uskutečnil v hasičské zbrojnici v Zádveřicích a za nás soutěžilo 5 členů. Na místo jsme dorazili něco po půl deváté ráno. Po příjezdu všech sborů byla provedena prezence a mohlo se začít. Jako první začali mladší žáci a po nich starší. Soutěž probíhala dvoukolově, takže v každém kole byly dva pokusy. Od nás se zúčastnili za mladší: Václav Tichý, Ludmila Tichá a za starší: Veronika Zichová, Ondřej Malaník a Klára Valeriánová.

     Po skončení pokusů přišlo překvapení, ukázka zlínských hasičů s plošinou. V ukázce bylo předvedeno slaňování a záchrana na laně. A jako speciální cena pro první a druhé místo v každé kategorii bylo vyvezení na plošině. Navíc pro první místa bylo další cenou slaňování s profesionálními hasiči. Potom proběhlo vyhlášení a rozdaly se ceny a diplomy.

     Náš borec Václav Tichý se za mladší umístil na skvělém 1. místě, což je super výsledek. Ludmila Tichá se umístila na 14. místě z celkových 23 soutěžících v mladší kategorii. Za starší kategorii od nás skončila na 20. místě Klára valeriánová, na 23. místě Ondřej Malaník a na 26. místě Veronika Zichová z celkových 37 soutěžících. Poté jsme všichni vyrazili k domovům. Podrobné výsledky a další foto zde. (foto)

27. března
– braňák žáků ve Štípě. I tento rok naši mladí za doprovodu svých vedoucích vyrazili na závod všestrannosti nazvaný Štípský beránek. Po příjezdu se naši závodníci ještě připravovali a doučovali. Na start šli jako 13. a všichni doufali, že by se jim s takovým číslem mohlo zadařit a taky že se zadařilo. Nakonec naši mlaďoši obsadili výborné 7. místo ze 32 družstev v kategorii starších žáků, což čekal málokdo. Před vyhlášením měla ukázku ještě Městská policie Zlín se služebním psem. Ukazovali různé obranné cviky a zadržení pachatele. Pak bylo závěrečné vyhodnocení a po něm jsme už vyrazili k domovu. Všem našim závodníkům patří za výborné 7. místo velký dík. (foto)

20. února
– okrsková uzlovací soutěž žáků v Jaroslavicích. Toto byla první soutěž v novém roce a tak se naši mladí poctivě připravovali. Uzlovačka se skládala z klasických uzlů: lodní, tesařský, zkracovačka a záchranný. Soutěž začínala v 9 hodin v hasičské zbrojnici v Jaroslavicích. My jsme na místo dojeli s půlhodinovým předstihem a tak mohli mladí ještě potrénovat. Celkem jsme do bojů přihlásili 6 našich členů. Další účastníci byli z Želechovických Pasek a z Lípy, kde družstvo mladých hasičů po dlouholeté pauze teprve začíná.

     Pořadí soutěžících bylo dle prezenční listiny a soutěžilo se dvoukolově, přičemž každé kolo mělo dva pokusy. Samozřejmě se počítal ten nejlepší (nejrychlejší) čas. Nakonec bylo vyhodnoceno i pořadí družstev. My se můžeme radovat, jelikož z prvních tří pozic jsme ukořistili druhé a třetí místo a v družstvech jsme skončili na druhém místě. Všichni se velmi snažili a tak je potřeba je pochválit. (foto)